Rozhovor s Petrem Vobořilem

místostarostou pro oblast sociálních věcí, školství, kultury a sportu

Pro většinu lidí, kteří se věnují kulturní práci, je představa, že budou sedět v městském zastupitelstvu a jednat o stovkách nejrůznějších problémů, málo přitažlivá. Proč jste se rozhodl opět kandidovat do městského zastupitelstva?

Je pravda, že lidé, kteří se pohybují ve světě kultury, považují většinou čas strá­vený na schůzích a zasedáních za ztracený a raději jdou na koncert nebo do divadla. Každá profesní skupina se však snaží mít někoho, kdo tu kterou oblast bude zastupovat a hájit. V zastupitelstvu jsou tak zastoupeni lékaři, sportovci, učitelé nebo podnikatelé. Je důležité, aby v něm byl také někdo, kdo má s kulturou praktický kontakt, kdo ne­řeší věci jen teore­ticky na papíře a může podpořit zají­mavé a prospěšné projekty. Někdy je tendence dívat se na kulturu jako na každou jinou podnikatelskou činnost a nerozlišovat mezi komerčními aktivitami a činnostmi, které vyvažují až příliš materializovaný život dnešní společnosti. V jednom pytli se tak ocitají diskotéky a divadla, poezie nebo soutěž o miss mokré tričko. Má role v oblasti kultury je především organizátorská, takže práce v zastupitelstvu není pro mě ničím cizím jako pro ty, kteří aktivně provozují různé umě­lecké obory. Mám-li být upřímný, tak i já mám větší radost z přípravy nějaké knížky, koncertu nebo hudeb­ního pořadu, než ze studia materiálů pro zasedání zastupitelstva. Na­vzdory tomu je to ale práce zají­mavá a přináší mnoho zkušeností, které bych jinak nemohl získat.

O Jablonci se někdy říká, že je městem sportu a špatné kultury. Znamená to, že sport a kultura si překážejí?

To, o čem se zmiňujete, je tradovaná fráze, která už dnes určitě beze zbytku neplatí. Ne­líbí se mi, když se sport a kul­tura stavějí proti sobě jako něco nepřátelského. Měly by se doplňovat a v životě města hrát nezastupitelnou roli. Byly chvíle, kdy pozice kultury a sportu nebyly v Jablonci určitě v rovnováze, ale svou roli tu hrála právě skutečnost, že lidé kolem sportu byli aktivnější, dokázali prosadit své záměry a získat pro ně i finance. Pokud vyjde potřebná aktivita z kulturních kruhů, lze docílit mnohé. Myslím, že disproporce mezi sportem a kulturou se poda­řilo postupně utlumit. Město má kvalitně vybavené divadlo, nový polyfunkční sál v prostorách Eurocentra, zrekonstruované muzeum, vedle Městské galerie My a galerie Belveder funguje Univerzitní galerie N. Na­bídka kulturních zařízení se jistě zlepšila, mnohem horší už je to s kulturností města v tom nejobecnějším smyslu.

Co máte konkrétně na mysli, když mluvíte o obecné kulturnosti našeho města?

Kultura nejsou jen divadla, muzea a výstavní síně. Důležitý je každodenní život města, to jak vypadá jeho centrum, jak se pečuje o památky, co nového se staví, jaká je úroveň společenského života, jak se nakupuje a hlavně prodává, mají-li lidé dostatek příležitostí k vzájemnému setkávání a tak dále. V poslední době se objevilo několik nových míst, kde mohou lidé různého zaměření a věku v kulturním prostředí trávit svůj volný čas. Oceňuji rekonstrukci Klubu Na Rampě, kterou minulé vedení města úspěšně zrealizovalo, a taktéž rekonstrukci letní scény a kostela svaté Anny, v které jsem již ani nedoufal. Co zůstává černou skvrnou, je stav městského centra, které se sice postupně kultivuje, ale opravy domů probíhají pomalu a stav některých - jako je bývalá Jizera nebo hotel Praha - je ostudný. Samostatnou kapitolou je kulturnost prodeje. Vymlouvat se na nedostatek kompetencí je špatná strategie. Stav měst­ského centra totiž přímo ohrožuje další rozvoj města, neboť odsud odcházejí seriózní obchodníci a významné podniky přesou­vají své prodejny do jiných míst. Ulice centra, kde jsou „second handy“, herny a prodej vietnamského textilu a potravin, nelákají ani turisty ani obyvatele města k procházkám, nákupům či k posezení v předzahrádce. Nepomohou nám sebelepší představení v městském divadle ani sebelepší výstavy v městské galerii. Pokud trend propadu do naprosté provinciálnosti znásobený ještě rychlým rozvojem sousedního Liberce nezastavíme, propadne se Jablonec, kdysi město výstavní a prosperující, do kategorie měst, která raději nebudu jmenovat.

Jaká je role města jako podporovatele kultury a sportu?

Pro spokojenost lidí mají sport a kultura velký význam, a proto je úkolem města tyto aktivity podporovat. Je třeba ale rozlišovat, protože komerčně motivovaný sport, v němž se točí velké peníze, už patří do stejné kategorie jako třeba diskotéky a erotická show a neměl by s podporou města rozhodně počítat.

Dá se říci, že jste se stavem kultury ve městě z větší části spokojen?

To určitě ne, a jestli mé odpovědi takto vyzněly, tak snad proto, že jsem nechtěl mluvit jen o tom, co je špatné a co se nedaří. Kdybych byl ale se stavem věcí veřejných spokojen, asi bych neusiloval o funkci místostarosty, která je v mnoha směrech velmi náročná a věnoval bych všechen čas tomu, co je mi vnitřně bližší.

V některém z příštích čísel Jabloneckého měsíčníku dostanou prostor také dotazy z oblasti sociálních věcí a školství.

Vytvořeno 1.12.2006 11:52:46 | přečteno 2511x | Petr Vitvar