Poradna spotřebitele

V minulém dílu „Spotřebitelské poradny“ jsme se věnovali označování potravin a tomu, co má být uvedeno na obalu. Dnes se budeme zabývat tím, co všechno mohou potraviny obsahovat a čím mohou být znečištěny.

Potraviny mohou obsahovat množství dalších látek, a to buď záměrně, nebo jsou jimi znečištěny. Může se jednat o:

  • Syntetická barviva - vyskytují se zejména v nápojích, ale bylo zjištěno např. nepovolené červené barvivo v paprikách.
  • Umělá sladidla - zejména v nízkoenergetických a diabetických potravinách.
  • Konzervanty - síra, kyselina benzoová v ovoci, dusitany a dusičnany v mase, kde brzdí oxidaci a oddalují kažení, nebo oxid uhelnatý, způsobující červenou barvu u nepříliš čerstvých výrobků.
  • Soli - hlavně v mase a sýrech (tavených), neboť vážou vodu a zvyšují tak hmotnost výrobku. K překročení povoleného množství dochází zejména u filetů z ryb.
  • Kontaminující látky - dostávají se do potravin ze životního prostředí a jedná se zejména o těžké kovy.
  • Bakterie - pro zajímavost: lidské tělo obsahuje cca 2 kg „hodných“ bakterií a například v kelímku jogurtu je 22x více bakterií, než je lidí na světě. Většina bakterií ne­snese teplotu nad 70 °C, ale přežívá zamrazení, některé přežívají i bez kyslíku. Bakterie jsou schopny se udržet i na nerezovém povrchu, hlavně potřebují vlhko. Odolávají i čištění chemikáliemi.
  • Plísně - výskyt ovlivňují zejména skladovací podmínky, nejčastěji se objevují v ořechách, pistáciích, rozinkách a koření, ale i v obilninách.
  • Histamin - vzniká degra­dací bílkovin a vypovídá o čerst­vosti potravin, sleduje se hlavně u ryb. Při požití může dojít k ohrožení na životě v dů­sledku anafylaktického šoku.
  • Pesticidy - max. koncen­trace jsou kontrolovány zejména na ovoci a v obilných výrobcích dle norem Evropské unie. Ojediněle se ještě vyskytuje např. DDT, které bylo zaká­záno v 70. letech 20. století a jde o případy, kdy tehdy nařízená likvidace nebyla správně provedena.
  • Polyaromatické uhlovo­díky - jsou karcinogenní a vznikají jednak při průmyslové výrobě potravin (uzení), při opékání na ohníčku, ale i při lisování olejů za tepla a zejména jsou obsaženy v „mořských plodech“ vlivem znečištění moří.
  • Zbytky veterinárních léčiv - mohou snižovat účinnost léků, a proto jsou některá veterinární léčiva úplně zakázána (byla zjištěna např. u dovozů medu a krevet z Číny). Mimochodem - med nesmí obsahovat vůbec žádná léčiva, a proto se u nás včelstva při jakékoli infekci likvidují.
  • Neautorizovaná léčiva - např. malachitová zeleň, která je určena pouze pro akva­rijní chovy ryb, ale objevuje se i u ryb potravinářských, protože za ni není náhrada.
  • Cizopasníky - např. v některých dovozových rybách - vždy je užitečné si to, co hodlám jíst, důkladně prohlédnout.
  • Vodu - do potravin, zejména masa, je vpravována voda, a to buď mechanicky, namáčením při zamrazování nebo navázáním pomocí nějaké chemikálie, s cílem zvýšit hmotnost výrobku. U nás je i toto ošetřeno obchodními normami a max. obsah vody je hlídán jak na jatkách, tak v tržní síti. Na porážkách se smí chladit pouze studeným vzduchem.

Co pro svou ochranu může spotřebitel udělat? Nebude nakupovat výrobky nafouklé, poškozené, s nečitelným označením, s netěsným vakuovým obalem nebo je-li v obalu „šťáva“ - ta totiž signalizuje ne­vhodné zahřátí, nahnilou zeleninu, nakřáplá vejce, zdeformované a zaledněné mražené výrobky (oboje je příznakem předchozího zahřátí), mléčné výrobky uložené mimo chladící box, které nemají české ozna­čení a výrobky neznámého původu. Nebude nakupovat tam, kde obsluha sahá rukama i na potraviny i na peníze.
Informace o závadných potravinách, zjištěných v rámci celé Evropské unie, je možno najít na stránkách EÚ pod zkratkou RASFF.

Jako podklad pro toto pojednání jsem použila zejména přednášky Dr. Brychty, ředitele Státního veterinárního ústavu v Jihlavě, jeho kolegyně Ing. Hanzlové, a dále pracov­níků Ministerstva zemědělství.

Ing. Milena Havlová
živnostenský úřad

Vytvořeno 1.12.2006 11:53:32 | přečteno 2496x | Petr Vitvar