Jablonec nad Nisou v letech 1945 - 1946

Z minulosti města

Jablonec nad Nisou byl po Mnichovu připojen k Německu a stal se součástí Sudetské župy. Německé obyvatelstvo ale postupně ztrácelo počáteční nadšení, muži byli většinou na frontě, mnoho jich také padlo. Gestapo a jiné represivní orgány se snažili udržet vše v chodu, avšak problémů stále přibývalo.

Počátkem roku 1945 byl konec války již na dohled. Velké množství Čechů, kteří zde byli nasazeni na práci, Italové a Francouzi jako váleční zajatci, a zejména vězňové koncentračních táborů netrpělivě očeká­vali skončení bojů. Již v roce 1944 vytvořili místní Češi ná­rodní výbor v čele s ing. Karlem Šimonem a začali jednat s Fran­couzy a Italy o jejich pomoci při osvobození Jablonce. Kapitán J. Girard vedl skupinu 650 Francouzů a s 500 Italy majora M. Fabriho vytvořili značnou sílu, ke které se přidalo ještě 400 ruských zajatců.

Dne 8. května 1945, po jednání se zástupcem starosty Antonem Lehmannem, převzal Revo­luční národní výbor řízení města. Situace se ale neuklidnila, město bylo zaplněno ustupujícími vo­jáky německé armády a ulice byly plné nepojízdných tanků a obrněných vozidel. Ve­liký strach z Rudé armády a rychlost útěku do amerického zajetí zabránil jednotkám SS ve vraždění. O dva dny později, 10. 5. 1945, dorazili do Jablonce n. N. vojáci 88. střelecké divize generála ma­jora N. S. Samochvalova a válka skončila. Toho dne se podařilo zabránit zástupcům Železného Brodu v přev­zetí Jablonce nad Nisou pod svoji správu. Bohatství města bylo lákavé…

Před Národním výborem stálo mnoho úkolů. Bylo hlavně třeba, aby ozbrojené milice zajis­tily klid a pořádek. Bylo nutné nasytit obyvatelstvo, válečné zajatce, cizí dělníky a nešťastníky z koncentračních táborů a poskytnout jim nejlepší možnou lékařskou péči. Musela být ustanovena nová kostra správ­ního aparátu.

Majetek uložený v bankách, úřadech, organizacích i v soukromí musel být zajištěn. Také bylo třeba zajistit osoby nepřátelské státu a ostatní provinilce. Ing. K. Šimon nechal v radnici shromáždit německé úředníky státních a komunálních pod­niků i učitele a vyzval je, aby zů­stali na svých místech a pokračovali v práci. Ještě vycházející Gablonzer Tagblatt (Jablonecký deník) musel uveřejnit výzvu v podobném smyslu.

Ve dnech 21. až 27. května přicházejí komunisté, soudruzi Šilhán, Konvalinka, Weber a Koumar, s politickými požadavky. Jednota vzniklá po osvobození se začínala rozpadat. Dochází k přebírání významných podniků. Již 26. května byla inspektory J. Šilharem a ing. J. Volfem převzata jablonecká železnice. Elektrárna, plynárna a vodárna tvořily v té době jeden celek, tzv. městské podniky. Na ty byla 28. června zavedena národní správa a přestaly být majetkem města. V Jablonci bylo také dalších 49 továren a 176 drobných živností vyrábějících sklo a bižuterii. Ty rovněž přešly pod národní správu, stejně jako 159 zdejších exportních firem. Ve správě města ale zůstaly městské jatky, tržnice, městské lázně, hřbitov, koupaliště a kavárna na přehradě. Nacházelo se tady též 15 zemědělských usedlostí s 65 kusy hovězího dobytka.

Postupně se také řešil přístup k Němcům. Po skončení války byli Němci povinni nosit bílé pásky a museli vykonávat ve­řejně prospěšné práce. Nenávist, nahromaděná během války, vedla i k excesům. Poválečný stres a obava z trestu, přivedla některé nacistické představitele k sebevraždám. Napočítáno jich zde bylo kolem dvou set dvaceti. Odsun Němců z Jablonecka proběhl v 31 transportech a od ledna do listopadu 1946 bylo vysídleno 36 312 Němců.

Poválečný vývoj ve školství

V květnu 1945 byla v Jablonci n. N. pouze jedna česká jednotřídka. Ve škole v Komenského ulici bylo zřízeno skladiště konfiskovaných věcí po Němcích. Školy v 5. květnu a v Sokolí ulici i škola Na Šumavě byly přeměněny na provizorní lazarety. Školní inventář byl vystěhován do soukromých domů. Ale již 22. června 1945 bylo v Komenského ulici zahájeno vyučování ve 4 třídách s celkem 130 žáky a 15. listopadu byla otevřena mateřská škola v objektu U Jeslí č. 4. Čtyřicet dětí chodilo do jedné místnosti o ploše 28 m². Na počátku školního roku 1945 - 1946 byly v Jablonci zřízeny 3 obecné školy, všechny ve školní budově v Komenského ulici. V první obecné bylo pět tříd, které navštěvovalo 203 žáků. Do druhé obecné chodilo 192 žáků, třetí obecná škola měla 6 tříd se 189 žáky.

První měšťanská škola měla Na Šumavě 5 tříd, do druhé v Komenského ulici cho­dilo od 10. září 1945 187 žáků. K 1. 9. 1945 bylo též zřízeno České státní reálné gymnázium, jež mělo 70 žáků a 59 žákyň v sedmi třídách. Obchodní akademie zahájila vyučování v červnu 1945 v pěti třídách s 220 studenty. Na místě bývalé německé Kunstgewerbe­schule zřídilo ministerstvo školství Odbornou školu pro umělecký průmysl.

K 30. červnu zahájil v městském divadle činnost „Svobodný kolektiv“, který do konce srpna odehrál sedm představení. Jablonecká kina zahájila provoz 3. srpna 1945. Hrálo se v kinech Radnice, Fortuna, Invalidním a Metropol. Kapacita kin tvořila 10 procent počtu obyvatel. Jen kino Radnice mělo 1010 míst.
Ve druhém pololetí roku 1945 se v Jablonci narodilo 256 dětí, z toho bylo 148 chlapců. Bylo uzavřeno 63 sňatků a 4 páry byly rozloučené. Zemřelo 444 osob, z toho 235 mužů a 209 žen.

Nemocnice měla v roce 1945 dvě oddělení, interní a chirurgické s pododdělením porodnickým, očním a kožním. Ambulantní péče byla nepatrná. Zubní ambulance měla jen dvě křesla. Dne 8. prosince byl v Jabloneckých Pasekách otev­řen ústav pro osoby přestárlé a práce neschopné. Místo v něm našlo 75 lidí.

V roce 1945 došlo v Jablonci k deseti požárům a pouze k de­seti těžším dopravním nehodám. Je však třeba vzít v úvahu, že ještě v lednu 1946 měl celý jablonecký okres v provozu jenom 175 nákladních aut, ze kterých 28 bylo nezpůsobilých k jízdě. Kromě toho bylo k dispozici 308 osobních aut, 12 autobusů a 7 traktorů. Bylo to 12 % předválečného stavu. Za prvních 9 měsíců byly na celý okres přiděleny 2 pneumatiky!

Co lze říci na závěr? Za první republiky měl Jablonec nad Nisou 33 958 obyvatel, v době okupace 28 774 obyvatel. K 1. červnu 1947 měl 3 122 domů, ve kterých žilo 22 891 obyvatel. Z těch bylo 17 563 Čechů a 5 328 Němců (4 962 specialistů a 88 antifašistů), tedy přibližně 77 % Čechů a 23 % Němců. S přilehlými obcemi Mšeno, Rýnovice, Paseky, Vrkoslavice a Kokonín tvořil Jablonec nad Nisou souvislý aglomerát s počtem 31 200 obyvatel. S optimismem a nadějí kráčel vstříc nejisté budoucnosti.

Václav Vostřák

Použité prameny:

  • Severočeská ročenka Cíl 1948.
  • J. J. Volprecht, Jablonec n. N., včera, dnes a zítra, 1945.
  • Nepublikovaný koncept Kroniky Jablonce n. N. z let 1945 a1946.
Vytvořeno 1.12.2006 11:53:59 | přečteno 5934x | Petr Vitvar