Hlavní sál o rozměrech 31 x 17 m s jevištěm sloužil též k různým společenským účelům. Přivítán zde byl i císař František Josef I. za jeho návštěvy Jablonce nebo nositel Nobelovy ceny, spisovatel Gerhart Hauptmann.

Čeští sokolové tehdy docházeli cvičit do Huntířova, Líšného a Turnova. V Jablonci byla jejich činnost zakazována. Později ale pomocí sbírky spolu s Českou besedou uskutečnili stavbu Národního domu, který byl otevřen v roce 1909. V období 1. republiky nastalo mírné zlepšení. Sokolové se zúčastňovali sokolských sletů a soutěží pořádaných Českou obci sokolskou, podíleli se na pořádání akcí pro českou menšinu atd.

Po roce 1938 byla ale činnost sokolů opět zakázána. Avšak sokolské myšlenky přečkaly i válečné roky. Po obnově organizace v r. 1946 byla s nadšením zahájena další činnost. Po převzetí tělocvičny bylo třeba prostory vyklidit, neboť během války tady byl sklad zbraní a střeliva. Lidé se zde pak scházeli při sportovních akcích, pořádali šibřinky, nacvičovali na všesokolský slet.

Další zákaz činnosti Sokola přišel v době komunistické totality. Sokolovna však byla i nadále využívána pro sport a společenskou činnost. V suterénu byla zřízena restaurace Telefonka, ale po celkové rekonstrukci v 70. letech minulého století sloužil objekt už jen pro sportovní účely.

Čtyři roky po obnově Sokola v roce 1990 převzala budovu TJ Sokol. Cvičí a sportují zde rodiče s dětmi, žáci i dospělí. Zázemí zde nacházejí i školy a sportovní kluby. Přestože v minulých letech byla zajištěna již řada oprav, vyžaduje tato krásná neorenesanční budova další údržbu. Na tu ale sportovcům scházejí peníze.
Jablonečtí sokolové proto vyhlásili veřejnou sbírku „Za stoletou sokolovnu krásnější“. Její výtěžek by chtěli použít jako spoluúčast v případě, že získají dotaci z grantových výzev určených na obnovu památek. Rádi by tak pokračovali v opravě fasády a oken.

Příznivci mohou přispět finanční hotovostí do pokladničky v sokolovně nebo bankovním převodem na č. ú. 182 - 0960672349/0800.

Marta Skalická
starostka TJ Sokol