Vznik tohoto zařízení umožnila vlastně nehoda jiného objektu. V roce 1972 probíhala rozsáhlá rekonstrukce tzv. Žluté školy, která stála v Máchově ulici. V sobotu 30. září se však budova náhle zřítila a nakonec byla i odstraněna. Poté ještě následovalo i zbourání dvou starých domů, které stály vedle školy. V bezprostřední blízkosti městského centra tak vznikl neupravený a nevyužitý prostor.

To přivedlo v roce 1990 Evžena Hozáka a Zdeňka Materku, dva jablonecké hostinské, k tomu, aby tady postavili provizorní dřevěný objekt, kde se nabízelo rychlé občerstvení. Stavba sice nebyla nikdy povolena, ale v překotných „revolučních dobách to zřejmě nikomu příliš nevadilo. Ještě v témže roce občerstvení převzali Oldřich Musil a Jaroslav Skal, přičemž druhý z nich se o rok později stal jediným majitelem i provozovatelem. Koliba se pak rychle měnila v příjemnou hospůdku, kde byly nabízeny obědy nebo pořádány i zabíjačkové hody. Před kolibou vznikla stylově vybavená zahrádka, jehličnaté a listnaté stromy s chmelem ji postupně oddělily od nejbližšího okolí. Nezbytné bylo i zlepšení hygienických poměrů, a tak bylo původní zařízení „zvonokoského typu“ nahrazeno solidními toaletami. Propagaci podpořilo i vydání barevné pohlednice.

Pod Skalovým vedením se koliba stala místem setkávání různých part a stolních společností, jež se tady scházely v létě i v zimě. Idyla ale končí a po dvaceti letech bude Jizerská koliba zbourána. Má ustoupit stavbě moderního obchodního centra, jaké dosud v Jablonci nemá obdobu. Ačkoliv historie hospůdky je poměrně krátká, našla si své štamgasty, kteří na ni budou rádi vzpomínat.

Václav Vostřák