Ještě jsme se ani nestačili rozhlédnout a ten krásně barevný jablonecký podzim pomalu končí. A listopad, poslední podzimní měsíc v roce, se u nás často podobá už spíš času zimnímu. Na to jsme si ale my Jablonečané již zvykli. Avšak listopad není jen obdobím přírodních proměn. Je i měsícem, který nám v minulosti přinesl významné změny.
Zamyslíme-li se po téměř dvaceti letech nad listopadem 1989, musíme konstatovat, že tehdy se otevřely symbolické dveře k návratu svobody do našich osobních, občanských, pracovních i národních osudů. Sedmnáctý listopad nám umožnil být sebou samými a to jak v dobrém, tak i ve špatném slova smyslu. Svoboda se stala šancí a příležitostí pro budoucnost. Jsou ale stále i tací, kteří dodnes berou tyto změny jako porážku. Já si naopak myslím, že to byl začátek éry, jež dala nám všem prostor k sebeuplatnění, racionální snaze jít dál a něco vytvořit, ale také nutnost to pak obhájit.

Zapomenout nesmíme ani na listopad 1939, kdy nacističtí okupanti zasáhli proti českým vysokým školám. Dne 15. listopadu 1939 - v den pohřbu studenta Jana Opletala - projevil český lid manifestační odpor proti německé okupaci Čech a Moravy. Následovalo uzavření českých vysokých škol, byli zatýkáni a popraveni vedoucí představitelé vysokoškoláků a stovky českých studentů byly odvlečeny do koncentračních táborů. V roce 1941 byl 17. listopad prohlášen v Londýně za Mezinárodní den studentstva.

Analogie, byť zdaleka ne tak tvrdá, pokračovala o padesát let později. V roce 1989 se v Praze konala pokojná demonstrace studentů při příležitosti 50. výročí studentských manifestací na počátku druhé světové války. Průvod se vydal na Václavské náměstí a na Národní třídě byl zastaven a násilně rozehnán policií. To vyvolalo jen další rozsáhlé protesty studentů a veřejnosti proti komunistickému režimu, které přerostly v Sametovou revoluci, jež vedla k pádu vlády a nastolení demokracie. Věřím, že ani naše mladá generace nezapomene na tyto významné mezníky našich dějin.

Otakar Kypta
místostarosta