Ještě stále jste poměrně nová tvář jabloneckého zastupitelstva - kdybyste se měl charakterizovat, jak byste sám sebe popsal?

Pokud jde o vnější popis, snad poslouží přiložené fotografie. Mám rád svou rodinu, přírodu, léto i zimu, vodu a hory, práci, když se daří, lidi, kteří vědí, co chtějí. Nevěřím v kontinuitu společenských procesů, nemám rád časné vstávání, ucpané silnice, hulváty a netolerantnost a lidi, co nedrží slovo. Pokud se ptáte na mé koníčky, pak je to sport, jazyky, cestování, gastronomie, zahrada. Už dlouho se mi nedaří věnovat se aspoň části svých zálib systematicky.

Jablonečané vás spíše znají jako podnikatele provozujícího v rámci podnikatelského týmu známou Prezidentskou chatu a neméně známý hotel Ještěd. Co vás na vaší práci baví? Myslíte si, že předpoklad stát se úspěšným podnikatelem je právě v tom, že člověk dělá nejen to, co umí, ale co jej i baví? Nebo by se striktně měly rozdělovat zájmy a zaměstnání?

To by mě zajímalo, co by vám odpověděl třeba zedník, kdybyste se ho zeptala, jestli ho baví stavět zdi. Mě baví, když jsou naše restaurace plné spokojených lidí, když je v pracovních týmech pozitivní atmosféra, když se zúročují výsledky dlouhých příprav. Nebaví mě to všechno dávat dohromady, protože to je hrozná dřina, která někdy dává psychicky dost zabrat. Ale jedno bez druhého samozřejmě nejde. Úspěšný podnikatel musí dělat většinou věcí, co ho nebaví. Odměnou jsou pak krátké chvíle, o nichž jsem už mluvil (no, a samozřejmě sem tam nějaká ta koruna). Pokud jde o zájmy a zaměstnání - musím říct, že práce někdy člověka dost vyčerpá a pak je potřeba vypnout a dobít baterky dříve, než ztratíte psychickou odolnost. A v takové chvíli musíte mít něco jiného - rodinu, přátelé, koníčky…

Hotel Ještěd slaví výročí, usiluje o členství mezi památkami UNESCO a je bezesporu výraznou dominantou jak města, tak i celého kraje. Je něco, co vás vždy překvapí nebo co jste si obzvláště v této slavné stavbě architekta Hubáčka oblíbil?

Ještěd je prostě fenomén a není to jen stavba, ale i sepětí budovy s přírodou. Dokáže mě vždy překvapit, tak jako vás vždy dokáží překvapit hory nebo řeka, jsme-li ochotni je vnímat. Celé to zesiluje kontakt s lidmi, kteří se pohybují kolem. Já jsem se na Ještědu, kromě řady populárních osob, setkal prakticky se všemi nejvyššími státními představiteli včetně současného pana prezidenta. Můj vstup do politiky ovlivnilo možná i poznání, že to nejsou žádní supermani, ale lidé jako my všichni.

Jste Jablonečan, bydlíte v Jablonci, ale pracujete v Liberci, ještě ke všemu v symbolu města. Vnímáte někdy dlouhou a často propíranou jablonecko-libereckou rivalitu?

Popravdě ji nevnímám ani v souvislosti s Ještědem, ani jinak. Ty naše kopce se dají objet za půl dne na kole, natož pak v autě. Až dojde k propojení obou měst rychlostní komunikací, bude z Jablonce do Liberce blíže, než z jednoho konce Liberce na druhý. Liberec je dynamicky se rozvíjející industriální, obchodní a kulturní centrum kraje. Jablonec je vůči němu spíše klidová zóna. Město v zeleni, vstupní brána do hor. Kde chcete raději žít? Anebo spíš - kde chcete žít, když je vám 20, 30, 40, 50 let? Mně se do tohoto koutku světa podobné rivality nevejdou. Jedině snad dvakrát za rok na 90 minut při fotbalovém derby nebo při televizní soutěži.

Jestliže jste pracovně aktivní v Liberci a na Bedřichově, máte čas vnímat dění v Jablonci? A sledujete spíše to kulturní či sportovní?

Na poměrně dlouhou dobu jsem byl skutečně stoprocentně fyzicky vytížen na našich provozovnách. Dnes mohu díky elektronickému přenosu informací pracovat na rozvoji naší společnosti prakticky kdekoli. Od určitého stupně vývoje firmy se vnímání politických, společenských a kulturních vlivů stalo nezbytnou součástí mé práce. Bez toho by nám hrozilo odcizení se prostředí, v němž žijeme, a to by nebylo dobré ani pro osobní, ani pro profesní život.

Teď zkusím jednu nepotvrzenou informaci - jak jsem se doslechla, věnoval jste se vodním sportům, podle mých tamtamů konkrétně pádlování. Můžete mi poradit recept na úspěšné proplouvání životem - osobním, podnikatelským i tím politickým?

Téměř patnáct let jsem se aktivně věnoval nikoli pádlování, ale rychlostní kanoistice. Pokud jde o recept na osobní život - zahoďte lesklé časopisy, vypněte televizi, vyčistěte si hlavu na horách, v lese nebo u vody s někým, s kým vám je dobře. A na ten podnikatelsko-politický - dělejte věci podle svého svědomí a nečekejte na vděk a rychlý prachy. A už od doby krále Miroslava platí: před nikým se neponižuj a na nikoho se nepovyšuj!

Udivilo mne, že má tento ostrý politik a podnikatel v oblibě i pohádky. Ale zřejmě se opravdu tímto královským heslem řídí. To jsem si uvědomila i nad fotografiemi, které nám zastupitel dodal z vlastního archivu. Krom rodinných dovolených, setkání s osobnostmi politického a kulturního života nebo záběry ze slézání strmých hor či zdolávání divoké vody, jsem tam našla i několik snímků dokumentujících soutěž ve vynášení padesátilitrového sudu piva na vrchol Ještědu. Petr Beitl vynesl v této soutěži organizované Jizersko-ještědským horským spolkem svůj sud jako třetí v pořadí za jednu hodinu a sedm minut. Určitě dobrý trénink pro případ, že by vypadlo zásobování hotelu.

(fr)