První zmínka o Pasekách pochází z roku 1687, kdy se uvádí označení „beym Schlag“, tedy „u paseky“. Osada byla součástí hutního statku Mšeno, obce Vrkoslavice, a patřila do majetku maloskalského panství. Roku 1838 pak byly Paseky připojeny ke Mšenu.

Spojení Pasek s okolím bývalo dříve obtížné. Z Jablonce sem vedla „Stará pasecká cesta“ pokračující dál do Lučan. Byla poměrně strmá a vozkové zde proto při projíždění sháněli přípřah. Druhá cesta sem směřovala od mšenské anenské kapličky. Vedla v místech nynější přehrady a překračovala hráz starého rybníka.

Lázně Paseky

V roce 1893 navštívil Paseky přírodní léčitel Sebastian Kneipp. Této události využil pasecký občan Adolf Tischer k položení základního kamene k lázním, jež měly využívat Kneippových léčebných metod. Tischerovi ale vděčily Paseky i za řadu dalších budov. Díky jeho aktivitám mohla obec od roku 1894 užívat oficiálního názvu Bad Schlag, čili Lázně Paseky.

V roce 1903 se stal majitelem sanatoria Dr. Georg Glettler, za jehož působení došlo k významným vylepšením areálu. K objektu s krytou promenádou z let 1893 - 94, který byl dílem jabloneckého stavitele Emiliana Herbiga, přibyl park o rozloze sto tisíc metrů čtverečních, restaurace, čítárna i hudební pavilon či plovárna. K léčení byly využívány studené, mírně radioaktivní léčebné prameny, jež nesly názvy Malý, Velký, Jeskynní a Jiří. Dr. Georg Glettler řídil sanatorium až do roku 1945, kdy musel z Pasek odejít.

Paseky samostatné

Nejstarší paseckou stavbou býval šenk - Schlagschenke, původně panská fořtovna. Traduje se, že na jednom z nosných trámů byl uveden letopočet 1771. Ve 30. letech minulého století se zde nacházelo kino. Po vybudování císařské Krkonošské silnice vznikla před hostincem významná křižovatka, což ještě zvýšilo jeho význam.

V roce 1904 se Paseky staly samostatnou obcí. Prvním starostou byl zvolen Anton Fiedler, jenž stál v čele obce 22 let. Váženému muži věnovali občané Pasek vyhlídku, která se nacházela v zatáčce cesty na Kynast. Dnes je toto místo zarostlé a zanedbané a snad jen prohlubeň po pamětní desce může připomínat významnou osobnost.

Centrem obce bylo dnešní Pasecké náměstí. Tvořila ho zejména škola a tělocvična s restaurací z let 1881 - 83. V parčíku se nachází pomník samostatných Pasek věnovaný původně básníku T. Körnerovi. Komplex zmíněných budov byl nedávno proměněn v červeno-zelený „babylon obložený veteší všeho druhu. Nevím, jestli i tady platí rčení „proti gustu žádný dišputát“...

Proměny

Po roce 1945 prošly Paseky velkými změnami a staly se součástí Jablonce nad Nisou. Výstavba věžových domů a objektu, dnes již nefunkční teplárny, proměnila významně tvář celé obce. Výstavba rodinných domů se přesunula k paseckému kopci, kde jich v pěkném prostředí stále přibývá. Někdejší lázeňské místo se od základu změnilo. K horšímu nebo k lepšímu? Úsudek si jistě každý udělá sám.

Václav Vostřák