V první polovině 20. století patřil Zasche mezi přední architekty působící v Čechách a těšil se v odborných kruzích zaslouženému respektu. V poválečné době však rychle upadl v zapomnění a povědomí o něm bylo v jeho rodném městě obnoveno až v průběhu 90. let minulého století. V roce 1999 byla v průčelí římskokatolického kostela osazena pamětní deska zřízená péčí Spolku přátel města Jablonce nad Nisou a Leuteltovy společnosti. V letošním roce byl Josef Zasche zařazen mezi padesát nejvýznamnějších osobností Libereckého kraje. Od jeho úmrtí uplynulo letos 50 let.

Josef Zasche se narodil 9. listopadu roku 1871 v rodině chalupníka a brusiče skla, který rychle zbohatl díky obchodu s bižuterními polotovary. Ještě než stačili shromážděné prostředky investovat, Zascheho rodiče v krátké době zemřeli. Díky zděděnému jmění se mohl jejich syn nadále vzdělávat - vychodil v Jablonci měšťanskou školu a v letech 1885 - 89 studovat ve stavebním oddělení průmyslové školy v Liberci.

Další Zascheho cesta za vzděláním vedla do Vídně, kde se stal posluchačem Akademie výtvarných umění ve speciální třídě architektury, kterou vedl profesor K. von Hasenauer. Po studiích zůstal nakrátko ve Vídni, kde nastoupil praxi v projekčním ateliéru F. Schachnera. Brzy se však osamostatnil a natrvalo se usadil v Praze.

Zpočátku uskutečňoval své projekty zejména v českém pohraničí - v Aši, Chomutově, Ústí n. L., Liberci a Jablonci. Jeho první samostatný projekt se realizoval v Jablonci. Byl to starokatolický kostel Povýšení sv. Kříže postavený v letech 1900 - 02 v secesním stylu. Zúčastnil se také soutěže na stavbu jabloneckého městského divadla, která proběhla roku 1903. V roce 1906 vypracoval plány rodinného domu pro H. Dresslera v Jablonci (dnes školka na rohu ulic Korejská a Jugoslávská) a dostal příležitost navrhnout Dům umění pro velkou výstavu českých Němců v Liberci.

V tomtéž roce byl Zaschemu propůjčen titul stavební rada. Velmi rychle se začal prosazovat také v Praze, kde bylo v prvním desetiletí 20. století podle jeho plánů postaveno hned několik významných staveb - „Modrá vila pro sochaře K. Wilferta ml. (1904), palác Pražské železářské společnosti (1906 - 07), dům U Tří jezdců (1906 - 08) a palác pražské filiálky Vídeňské bankovní jednoty (1906 - 08). Za něj obdržel cenu pro nejlepší stavbu Rakousko-Uherska postavenou v letech 1900 - 1910.

Ve stejném období navrhl Zasche několik rodinných hrobek, z nichž se většina nacházela na židovském hřbitově v Praze. Jedna byla v roce 1910 zbudována také na hřbitově v Jablonci. Patřila rodině významného podnikatele a mecenáše Josefa Scheiblera (ve velmi poškozeném stavu se nachází vedle křížení hlavních cest). Ve stejném roce, kdy byla postavena Scheiblerova hrobka, vyprojektoval Zasche rodinný dům pro jabloneckého advokáta J. Giebische (dnes bytový dům na rohu ulic Korejská a Opletalova).
Avšak hlavní úkol, kterým se Zasche v rodném městě zabýval, byla stavba nového římskokatolického kostela. Jeho projektování se věnoval plných 30 let a vytvořil několik stylově zcela odlišných projektů, z nichž první, secesní, vznikl již v roce 1898. Projekt, který se dočkal realizace, dokončil v roce 1930. Součástí návrhu byly také úpravy prostoru dnešního Horního náměstí. Vedle kostela vznikla parková plocha s kašnou od sochaře F. Metznera, odstraněná po druhé světové válce, kamenný taras měl být zakončen tzv. schodišťovým domem, který se nerealizoval.

Jako jeden z mála architektů německého původu se Josef Zasche stýkal s českými kolegy a udržoval s nimi přátelské vztahy. S Janem Kotěrou a Pavlem Janákem pracoval na společných projektech. Coby respektovaná osobnost byl zván do porot architektonických soutěží a byl členem řady významných společností.

V roce 1945 musel Prahu opustit. Navzdory přímluvám českých kolegů a přátel byl vysídlen do Německa, kde 11. října 1957 zemřel v zapomnění ve vesnici Schackensleben poblíž Magdeburku.

Rodná chalupa architekta Josefa Zascheho dosud stojí v Křížově ulici. Také všechny stavby, které v Jablonci realizoval, zůstaly zachovány. Památka významného rodáka byla připomenuta v obou chrámech, které pro naše město navrhl, a to při vzpomínkových bohoslužbách 7. 10. ve starokatolickém a 28. 10. v římskokatolickém kostele.

Doufejme, že o odkaz slavného rodáka bude v Jablonci nad Nisou v budoucích letech dobře pečováno.

Jan Strnad