Poradna spotřebitele

Označování potravin

Po delší době přinášíme pokračování „poradny spotřebitele“, ve kterém se budu zabývat tématem označování potravin. To je upraveno zákonem 456/2004 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích a množstvím dalších vyhlášek pro zpracovatele, výrobce a prodejce, navazujících na závazné předpisy Evropského společenství.

Ráda bych vám přiblížila, proč je nutné, aby byla oblast výroby potravin zákony ošetřena, a proč je dohlíženo na to, aby byly předpisy dodržovány. Asi každý ví, že potravinářské vý­robky musí být označeny firmou (jménem a příjmením) výrobce, dovozce nebo balírny, adresou jeho sídla, názvem druhu potravin, údajem o množství, datem výroby, případně označením šarže, datem použitelnosti u druhů, podléhajících rychle zkáze nebo datem minimální trvanli­vosti, údajem o způsobu skladování a o způsobu použití. Méně známé je, že označení musí obsahovat rovněž údaj o určení, jde-li o výrobek pro zvláštní výživu, údaje o složení, a to sestupně podle množství jednotlivých surovin, přídatných a aromatizujících látek a potravních doplňků. Chybět nesmí upozornění na možnost nepříz­nivého ovliv­nění zdraví, údaj o ošetření potraviny nebo suroviny ionizujícím zářením, údaji o výživové hod­notě a pří­padně dalšími údaji dle zvláštních právních předpisů. Tolik suchá litera zákona.

Nyní se pokusím osvětlit, proč jsou všechny tyto údaje v označení výrobků požadovány. Například nedávno jsem na čokoládové oplatce viděla upozornění, že „se jedná o výrobek z provozu, v němž jsou zpracovávány ořechy“, a to přesto, že sám výrobek ořechy neobsahoval. Tato informace může být zcela zásadní pro osobu, která je na ořechy alergická. Otázka alergenů v potravinách je vůbec velmi široká a označování výrobků upozorněním na možnost ovlivnění zdraví je věnována stále větší pozornost. Potravinářské výrobky mohou obsahovat součásti, které by v nich laický spotřebitel neočekával, a proto musí být složení na obalu viditelně uvedeno. Zejména u uzenářských vý­robků dochází k „falšování“, kdy je dražší složka, tj. maso, nahrazována jednak kožovým nebo kostním separátem, ale také sójou, kukuřicí, bramborami (mohou být geneticky upravované) a dokonce i jablečným pyré, a často obsahují i další součásti, které by zákazník neočekával, jako sušené mléko nebo vaječný bílek. V této souvislosti musím uvést, že požadavky na jakost a složení některých tradičních českých výrobků jsou upraveny zvláštní vyhláškou. Koupíme-li si např. špekáčky, kabanos nebo salám český, lovecký, Vysočinu či Poličan, měl by mít normou stanovený podíl jednotlivých ingrediencí, tedy i masa.

Příště se budeme zabývat tím, co všechno mohou potraviny obsahovat a čím vším mohou být znečištěny.

Ing. Milena Havlová
živnostenský úřad

Vytvořeno 8.11.2006 16:02:56 | přečteno 2388x | Petr Vitvar