Jablonečtí starostové

Z minulosti města

Po zániku vrchnostenské správy v letech 1848 - 1850 se i v Jablonci ustavila místní obecní samospráva, která byla navenek reprezentovaná zastupitelským sborem v čele se starostou.

Prvním starostou se stal podnikatel Josef Pfeiffer. Narodil se roku 1808, zemřel roku 1869 a úřad zastával v letech 1850 - 1867. Tento významný muž, jenž se roku 1866 zasloužil o povýšení městysu Jablonce na město, se proslavil například zřízením Dolního náměstí a přípravou výstavby tzv. Staré radnice. Podrobněji jsme o něm psali v červnovém měsíčníku.

Druhým starostou byl hodinářský mistr Anton Jäkl. Narodil se roku 1827 a úřad vykonával do roku 1873. Po něm byl do funkce zvolen Heinrich Seidemann (narozený 1826), který byl starostou pouze během roku 1873. Zemřel v roce 1905. Po krátkém úřadování Seidemanna se do úřadu opět vrátil Anton Jäkl a svou druhou starostenskou funkci vykonával v letech 1874 - 1880; zemřel roku 1901.

Adolf Heinrich Posselt, obrázek se otevře v novém okněPátým v pořadí byl lesník a později exportér skla Adolf Heinrich Posselt. Politik naro­zený roku 1844 byl zvolen starostou v roce 1881. Město spravoval až do 30. června 1918, kdy se vzdal úřadu z důvodů ne­moci a náročné situace ve městě, související se světovou válkou. Zůstal však členem městského zastupitelstva a zemřel roku 1926.

Spolu s J. Pfeifferem a K. R. Fi­s­cherem byl A. H. Posselt nejvýznamnější osobností jablonecké komunální politiky. K úspěchům jeho úřadování patří především vybudování železnice Liberec - Jablonec - Tanvald, elektrické dráhy Rychnov - Jablonec - Janov, resp. Jablonec Brandl - centrum - horní Jablonec, výstavba jablonecké průmyslové školy a celé sítě dalších zdejších školských zařízení, vybudování okresní nemocnice, městské elektrárny, plynárny, lázní a především městského divadla.

Šestým jabloneckým starostou se stal Karl Richard Fi­scher, narozený v roce 1871. V čele jablonecké samosprávy stál v letech 1918 - 1933. Fischer byl renesanční osobnost. Jeho činnost byla rozmanitá a všestranná, byl aktivním pedagogem, vědcem, úspěšným komunálním politikem, zaníceným spolkovým činovníkem a milovníkem umění. V letech 1904 - 1911 stál u zrodu jabloneckého měst­ského vlastivědného muzea. Velmi významná byla Fischerova činnost v ob­lasti vlastivědného bádání. V roce 1931 ocenila německá pražská univerzita Fischerovy práce, především pak jeho publikace k dějinám sklářství, udělením čestného doktorátu filozofie. Poprvé byl zvolen v bouřlivém roce 1918 a o úspěšnosti jeho úřadování svědčí fakt, že byl následně ve funkci potvrzen ještě čtyřikrát (1919, 1923, 1927 a naposledy 1931).

Karl Richard Fischer, obrázek se otevře v novém okněS odstupem času lze hodnotit dobu Fischerova starostování jako vrcholné období fungování jablonecké samosprávy. Přitom nešlo zdaleka o období jednoduché. Jablonecká radnice se musela vyrovnat se zánikem Rakousko‑Uherska, s hospodářskými a sociálními potížemi regionu během existence tzv. Deutschböhmen, i s následným začleněním Jablonecka do ČSR. Fischer navíc nastupoval do úřadu po všeobecně oblíbeném starostovi Posseltovi, jenž město řídil nepřetržitě třicet sedm let a skoro vše v něm bylo jeho dílem. Po zkonsolidování situace ve dvacátých letech přišla hospodářská krize počátku let třicátých. I té dokázal Fischer čelit se ctí - především podporou výstavby několika monumentálních veřejných budov v samém centru města („nová“ radnice, dokončení římsko­katolického kostela Nejsvětěj­šího srdce Páně, paralelní dobudování nového, dnes Horního, náměstí). Karl R. Fischer zemřel v roce 1934.

Sedmým vrcholným představitelem města se stal Gustav Petrovsky, narozený roku 1877 v Hodkovicích nad Mohelkou. Starostou byl v letech 1934 - 1938.

Osmým starostou se stal rodák z Vratislavic nad Nisou Oswald Wondrak. Politik naro­zený roku 1906 byl mužem pohnutých osudů. Starostou byl od roku 1938 do roku 1945. Během války, kdy musel narukovat, řídil město za jeho nepřítomnosti (jako jeho zástupce) Anton Lehmann. Wondrak, jenž padl do ruského zajetí, byl po propuštění jedním z aktivních organizátorů výstavby centra Neugablonz u bavorského města Kaufbeuren. V polovině sedmdesátých let tam Wondrak založil původní tzv. Gablonzer Haus (po přestavbě byl nově otevřen v létě 2003 jako Isergebirgshaus). Zemřel v roce 1985.

V květnu 1945 se do čela města postavil jako vedoucí spontánně vzniklého Revolučního národního výboru ing. Karel Šimon. Český vlastenec původem z Turnova se narodil v roce 1887. Do Jablonce přišel až po první světové válce, ve které bojoval za vznik Československé repu­bliky jako francouzský legionář. Podle mnoha svědectví je třeba právě ing. Šimonovi poděkovat za nekrvavé převzetí moci v Jablonci z německých rukou. Šlo totiž o široce akceptovatelnou osobnost s výrazným vlivem, která byla uklidňujícím činitelem v napjatých vztazích mezi dožívající německou veřejnou správou, z ilegality vystoupiv­šími českými odbojovými silami i nově se formujícím českým správním aparátem.

Ještě v průběhu května 1945 došlo k rekonstrukci Revolučního národního výboru podle stranického klíče a ing. Šimon byl v čele úřadu nahrazen komunistou Karlem Šilhánem. V červnu 1945 byla v Jablonci ustavena - jako všude na územích s většinovým „národnostně nespolehlivým“ obyvatelstvem - tzv. Místní správní komise. Jejím předsedou se stal národní socialista Josef Florián. Rodák z Tábora (1885) se později usadil v Jablonci a působil zde jako knihkupec. Druhou světovou válku strávil v Turnově. Po návratu do Jab­lonce v roce 1945 pak mohl naplno využít své předválečné zkušenosti z jablonecké komunální politiky.

V březnu 1946 Okresní správní komise rozhodla o nahrazení Místní správní komise v Jab­lonci Místním národním výborem. Do jeho čela se dostal komu­nista Robert Koumar. Na rozdíl od svých předchůdců v úřadě byl R. Koumar (narozený 1890) jabloneckým rodákem. Byl vyučen, pracoval jako dopravní dělník. Za druhé světové války byl vězněn v koncentračním táboře. Ve funkci předsedy zůstal i po volbách v květnu 1946, a to i navzdory faktu, že tyto v Jablonci vyhráli národní socialisté.
Po únoru 1948 pak byli předsedy národního výboru již výhradně členové KSČ, a to Bohumír Zlatník (1948 - 1952), Jaroslav Šimáček (1952 - 1960), Miloslav Kouřil (1960 - 1965) a Josef Michek (1965 - 1970). Dalšími představiteli města pak byli Oldřich Jonáš (1970 - 1981), JUDr. Miroslav Fejkl (1981 - 1986), JUDr. Jan Mikulčík (1986 - 1989) a Jaroslav Čermák (1989 - 1990).
Po změně režimu a prvních svobodných komunálních volbách se stal jabloneckým starostou Mgr. Jiří Musil (1990 - 1994). Následující tři volební ob­dobí stál v čele města RNDr. Jiří Čeřovský (1994 - 2006).

Mgr. Jan Kašpar
ředitel SOkA

Vytvořeno 8.11.2006 16:03:35 | přečteno 5346x | Petr Vitvar