Ryté sklo z Kokonína

Zázračné prameny

Upomínková číše - zámek Bukowiec, po 1845
Polotovar a výbrus Jizerské hory nebo Krkonoše, rytina Willibald Gürtler, Kokonín. Křišťálové sklo, foukané, broušené a ryté - text a veduta SCHLOSS BUCHWALD (Bukowiec ve Slezsku), v medailonu monogram M. K., výška 11,6 cm, z publikace Zázračné prameny.

První rytci skla v Kokoníně působili již po polovině 17. století a náleželi k nejstarším řemeslníkům tohoto typu v habsburské monarchii. Sto padesát let, od 18. po polovinu 19. století, pak obec patřila k významným střediskům výroby rytého skla v Čechách.

V 18. století je s Kokonínem spojena například rytecká rodina Bendů, jejíž první příslušník Christian Benda († 1744) se do obce v roce 1704 přiženil. K roku 1713 je již v Kokoníně uváděn jako rytec skla. Stejnému řemeslu se věnovali i dva z jeho potomků. Starším z nich byl Johann Josef Benda, mladší syn Johann Ignaz Benda (1715 - 1779), rytec skla a znaků, stojí na počátku jablonecké větve rodu. Dále o tomto muži víme již jen to, že figuroval mezi vyslýchanými ve velkém procesu s penězokazci, který vypukl v roce 1749. Benda dva roky předtím - to žil ještě v Kokoníně - na pobídku svého bratra vyryl pro jabloneckého rychtáře a výrobce cínových knoflíků Heinricha Heydricha požadovanou předlohu brandenburského šestifeniku do kovového razidla. K ošidné zakázce se dostal proto, že prý byl „lepší umělec“ než jeho bratr.

V 19. století je estetiky nejoceňovanějším kokonínským rytcem skla Anton Simm, nejvýznamnějším ryteckým rodem pak Kittelové, působící v oboru několik generací. Poslední z nich, Johann Kittel (1843 - 1937), zdobil sklo rytinou až do roku 1872. Poté se věnoval pálení kompozičního skla, mezi lety 1883 - 1914 zastával post starosty a je též autorem vlastivědné knížky „Kokonín v dřívějších dnech“ (Kukan in früheren Tagen).

Z hlediska prolínání severočeských sklářských center je velmi zajímavý rod Gürtlerů. První z nich, Josef Gürtler, se do Kokonína přistěhoval od Kamenického Šenova. Činil se v dílně obchodníka a rytce skla Johanna Kittela, s jehož dcerou Marií Annou se oženil a poté zařídil pro sebe.

Pracovali zde později i jeho synové Raimund a Willibald Gürtler (*1820). První z nich odešel za prací do Nového Světa, kde i zemřel, druhý skončil jako mačkář skla. V jabloneckém muzeu se dochovala jedna z jím rytých číší s monogramem a velmi kvalitně provedenou vedutou zámku Bukowiec.

Petr Nový
Muzeum skla a bižuterie

Vytvořeno 6.10.2009 13:12:23 | přečteno 2946x | Petr Vitvar