Proměny na Horním náměstí

O jabloneckých sochách

Původní název prostoru dnešního Horního náměstí Kalvarien Berg souvisel s tím, že sem vedla křížová cesta, která končila u sochy Jana Nepomuckého a u zázračné studánky. V blízkosti se nacházel i v pořadí druhý jablonecký hřbitov. Před jeho zdí stál „Obelisk veteránů s rakouskou císařskou korunou, který připomínal oběti prusko-rakouské války z roku 1866. Pomník byl odstraněn ve 20. letech minulého století.
V roce 1923 se tehdejší starosta Karl R. Fischer zasadil o to, aby byla pro Jablonec zakoupena socha rytíře Rüdigera z Bechelaren, bájné postavy německé mytologie. Jejím autorem byl profesor vídeňské umělecko-průmyslové školy Franz Metzner, který ji původně vytvořil pro hlavní město monarchie. Fischer měl představu, že skulptura bude umístěna na Starém trhu, což ale nebylo bez předchozí přípravy možné. Proto se pro ni našlo provizorní místo v parčíku pod kostelem sv. Anny, kde stál volný podstavec po soše Josefa II. odstraněné v roce 1919.

Pro konečné umístění sochy Rüdigera se pak dlouho hledalo vhodné místo. Nalezeno bylo až s dokončováním stavby kostela Nejsvětějšího srdce Ježíšova na dnešním Horním náměstí. Postavení díla se ujal stavitel kostela Josef Zasche, jelikož Metzner byl v té době již po smrti. Pro urbanistické řešení navrhl Zasche námět kašny uvažovaný již pro původní vídeňské využití.

Zakoupení díla za 250 tisíc korun, vytvořeného na základě dochovaných plánů berlínským sochařem Schlosserem, bylo schváleno městským zastupitelstvem v roce 1930.

Žulové díly dovezené z Berlína byly sestaveny místními odborníky a potom na ně byl umístěn 2,9 metrů vysoký bronzový Rüdiger. Celková výška kašny nakonec dosáhla přes 6 metrů.

Horní náměstí (1945), obrázek se otevře v novém okněPatnáct let byla Rüdigerova kašna dominantou Průmyslového náměstí (nynější Horní náměstí). Po skončení druhé světové války se znovu odstraňovalo vše staré a „nepřátelské“. V noci ze 14. na 15. června 1945 byla socha stržena a vláčena za nákladním autem až před radnici. Byla označena nápisem „Rüdiger se hlásí jako antifašista Národnímu výboru“.

K 1. květnu 1958 převzala dílo Národní galerie v Praze, která je později prodala do německého města Kaufbeuren/Neu Gablonz.
Tam kašnu s pomníkem Rüdigera 30. července 1970 znovu slavnostně odhalili.

Václav Vostřák

S použitím knihy Kapitoly ze stavebního vývoje Jablonce nad Nisou, 2004.

Vytvořeno 30.9.2008 7:25:51 | přečteno 4645x | Petr Vitvar