„Došel jsem k názoru, že práce na vznikajících strukturách a postupech bude časově náročná a obojí bych nestíhal - politika mě neživí. Navíc, přiznám se, jsem byl dost otrávený ze způsobu „vládnutí“ a nekomunikace tehdejšího vedení města,“ vysvětluje ukončení prvního volebního období.

Číslovka dvě se objevuje i ve vaší účasti v krajském zastupitelstvu.

Ano. Kromě práce v zastupitelstvu jsem členem jeho dvou výborů. Prvním je výbor pro kulturu, památky a cestovní ruch a druhým výbor pro regionální rozvoj. Jsem i mluvčím našeho klubu zastupitelů. Docela důsledně dávám svoje informace i podklady k jednání orgánů kraje k dispozici současnému vedení jablonecké radnice.

Proč jste do komunální politiky vstoupil? Jaký byl a je váš cíl? Změnil jste za dobu své politické práce některé názory na tuto činnost, jelikož praxe se liší od počátečního ideálu?

Velké iluze jsem si nedělal, v politice se pohybuji už řadu let a vidím, že se v základu příliš nemění - už proto, že ji dělají lidé. Moje veřejné angažmá je dáno mým chronickým potrefením snahou pomáhat druhým. Cíl? - Nechci to odbýt frází, ale vystihuje ho snaha učinit město „uživatelsky příjemným pro nás občany i návštěvníky. Toho cíle se dosahuje po stupíncích. Práce opozičního politika je o to obtížnější, že se daří uskutečnit jen nemnohé. Aspoň prozatím.

Co si myslíte, že se vám jako zastupiteli opravdu podařilo, kdy jste si řekl, to jsem rád, že jsem to jako člen městského zastupitelstva mohl pomoci prosadit, byl jsem u toho.

Na hodnocení je ještě příliš brzy - to podstatné se teprve tvoří. Jsem opoziční politik, ale snažím se podpořit vše rozumné, ať to přijde z koalice, či opozice. Spolu s kolegy předkládáme i vlastní návrhy a některé z nich se daří prosadit. To je rozdíl proti zastupitelstvu kraje, kde koalice vládne docela nekompromisně. A ptáte-li se na moji osobní iniciativu, pak snad zmíním snahu zracionalizovat práci volených orgánů města. Rada už letos zjara přešla na elektronickou podobu podkladů pro svoje jednání a věřím, že se nám podaří touto cestou jít i v zastupitelstvu. Nejde jen o finanční efekt úspory stohů papíru a tiskařských barev, ale i uvolnění rukou úředníkům pro užitečnější práci. V neposlední řadě i osvobození městských strážníků od rozvozu balíků potištěného papíru nám zastupitelům. Jejich prací je zajištění pořádku a bezpečnosti ve městě. Každý z nás ví, že na tomto poli je ještě hodně co k vykonání.

V čem je vaše politická angažovanost přínosná pro vás, vaši rodinu, vaše okolí? Jaká jsou negativa? Jak se politický život za dobu vašeho působení v Jablonci mění a jakým způsobem?

Musím říci, že jsem si po převratu „užil svoje . Ničeho nelituji, ale je pravda, že moje politické angažmá neprospělo mým rodinným vztahům. V této souvislosti musím projevit uznání mamince mých mladších dětí za to, že i přes moji absenci vychovala z obou slušné lidi.

Ptáte-li se po změnách v politickém klimatu ve městě, musím říci, že pociťuji výraznou změnu k lepšímu. Nesrovnatelně se zlepšila vzájemná komunikace, respekt k názoru druhého. Domnívám se, že současné vedení radnice je pro město nadějí. A uvědomí-li si i někteří kolegové z větší části opozice, že tam nejsme pro politikaření, ale pro práci ve prospěch občanů, městu to jen prospěje.

Jste členem KSČM a přitom podnikáte v oblasti finančního poradenství - jak se slučuje vaše pracovní náplň se základními statěmi komunistické ideologie? Pamatuji si ze školy, že ideální komunismus by měl směřovat ke společnosti bez osobního vlastnictví, něco v duchu „táboritského hesla každému dle jeho potřeb. Proč jste komunistou, která základní myšlenka je vám blízká?

V první vaší otázce vůbec nevidím rozpor. Aspoň v pojetí poradenství, jak je chápu já, tedy být odborníkem na straně klienta v jednání s finančními institucemi a nikoli „nagelovaným kravaťákem , který v honbě za úspěchem často zanechá jen průvan v klientově šrajtofli. Ale to by bylo na delší rozhovor. Ta práce je totiž i mým koníčkem.
A k tomu komunismu jen tolik, že ani u nás, ani jinde, se nekonal. U nás probíhalo úsilí o vybudování prosperující sociálně spravedlivé společnosti, které prohrálo jen v důsledku řady malých i velkých subjektivních chyb a omylů. Ta cesta zase až tak neúspěšná nebyla, soudě podle toho, že ti, kteří po 89. roce převzali vládu, nezdědili rozvrácenou ekonomiku a zdravotnictví, ani kulturně zaostalé a nedostatečně vzdělané obyvatelstvo. To, že prohrála komunistická strana, ještě ani zdaleka nedeklasuje myšlenku sociální spravedlnosti a rovnosti šancí.

Při jednání zastupitelstva vystupujete jako „kliďas s pragmatickým názorem na věc. Jste opravdu takový i v běžném životě?

Už nejsem dorostencem, jestli se toho dožiji, pak mě za půl roku potká šestý křížek. Věk ale nijak dramaticky neprožívám. Život mě přece jen poučil, že s klidnou hlavou se ve veřejné činnosti dosáhne víc. Byl jsem tak vychován, abych si vážil práce druhých a respektoval jejich názory. Jinak ale nejsem kliďas vždy a za každých okolností.

(fr)