O jabloneckých školách

Z minulosti města

Triviální - všední, otřepaný, říká slovník cizích slov. A přesto trivium - znalost čtení, psaní a počítání, není ještě ani v dnešním světě všeobecná. Povinná školní docházka byla v Čechách zavedena v roce 1774. V následujících řádcích nahlédneme do minulosti jabloneckého školství.

Není doložena domněnka, že Jablonec měl školu již před rokem 1469, kdy byl vypálen. Existence první školy se ale dá předpokládat již v 17. století. Stála přibližně tam, kde se nyní nachází dům číslo 3 v Soukenné ulici, na místě stávajícího knihkupectví. Zbořena byla v roce 1872. V dřevěné vesnické chalupě bydleli i první nám známí učitelé Georg a Hans Schütze (1685 - 1687).

Podrobnější informace ale máme až z období mladšího. V roce 1825 byly pronajaty dvě učebny na dnešním Mírovém náměstí. O dva roky později, roku 1827, byla postavena nová škola, a to v místech, kde se nyní nalézá pojišťovna. Velký počet žáků však převyšoval možnosti školy, a tak byly další učebny roztroušeny v ulicích Komenského 14, Revoluční 5 a v Anenské 5. Na hlavní školu byla povýšena roku 1850 a prvním učitelem zde byl jmenován Anton Gaudek. Učilo se v ní až do roku 1884.

Tzv. žlutá škola (havárie 30.09.1972), obrázek se otevře v novém okněChlapecká měšťanská škola byla otevřena v roce 1871, avšak dívčí škola teprve o sedm let později. Ani jedna z těchto škol, tzv. zelená a žlutá, dnes již neexistuje. Další škola byla postavena a otevřena v roce 1894 v Sokolí ulici. V Údolní, nynější ulici 5. května, byla škola otevřena roku 1905, zároveň se školním objektem v Pivovarské ulici. Do začátku první světové války vznikly ještě školy v ulici Emilie Floriánové a roku 1913 - 14 škola Na Šumavě.

Dne 7. května 1896 se městské zastupitelstvo rozhodlo zřídit gymnázium a o rok později, 13. března 1897, byl zvolen typ chlapeckého reálného gymnázia. Ústav byl otevřen 16. září v budově bývalé okresní nemocnice. V tomto objektu gymná­zium sídlí až do současnosti.

Návrh na zřízení dvoutřídní obchodní školy projednávalo městské zastupitelstvo 15. října 1889. Povolení bylo vydáno 4. března 1890, ale ústav byl otevřen až 16. září 1891. Současně byl otevřen i tříletý ob­chodní pokračovací kurs. Učilo se v Soukenné ulici č. 10. Nedostatek místa vedl kuratorium k předložení plánů na stavbu nové školní budovy. Tyto plány schválilo městské zastupitelstvo 13. ledna 1892. K základní bu­dově přibyly ještě další pří­stavky a stavba sama byla zvý­šena o jedno podlaží, takže teprve roku 1910 získala novou podobu. Vzhled této budovy, nacházející se na Horním náměstí, byl bohužel pokažen nevhodnou rekonstrukcí v sedmdesátých letech minulého století.

Potřeby místní výroby bižuterie vedly k založení umělecko-průmyslové školy. Prvopočátkem byly již od roku 1855 pořádané kreslířské kurzy, které vedl zmíněný učitel A. Gaudek v hlavní škole na nynějším Mírovém náměstí. Dne 1. prosince 1870 byla konečně otevřena v tehdejší měšťanské škole ve Školní ulici (dnes Generála Mrázka) odborná škola, kterou navštěvovalo 36 žáků. V roce 1874 však byla zase zavřena. K obnově vyučování došlo až 27. února 1880 a ke studiu se přihlásilo 140 žáků. Prostory nestačily, ale situace se zlepšila od 1. května téhož roku, kdy byla otevřena nová školní budova na nynějším Horním náměstí. Náklady na tuto stavbu činily 25 tisíc zlatých. Později k ní přibyly dvě přístavby a bylo tady rovněž přistavěno další podlaží. Došlo k tomu v roce 1925 a město za to zaplatilo 4.300.000 Kč. Na vnitřní zařízení poskytl stát příspěvek půl milionu korun.

První jednotřídní česká škola vznikla v Jablonci jako škola matiční, a to na základě povolení zemské školní rady v Praze ze dne 2. června 1889. Vyučování v ní bylo zahájeno 1. září. Prvním správcem zde byl Jan Stránský, který sem přišel z matiční školy ve Znojmě. Vznik české školy ve složitých národnostních poměrech pohraničí na konci 19. století byl velmi dramatický. Dne 8. listopadu 1884 zemřel Antonín Chvojka, výrobce pilníků, který svůj dům č. p. 404 v Kamenné ulici odkázal Ústřední matici školské v Praze. Jednou z podmínek závěti bylo, že matice zavede v tomto domě nejdéle do pěti let od Chvojkovy smrti - a na věčné časy bude vydržovat - české školní vyučování. Již při prvním zápisu roku 1889 bylo zapsáno 35 žáků, z toho 12 jabloneckých. Ze strany německé většiny byly podniknuty všechny možné kroky k tomu, aby děti do české školy nechodily. Jejich rodičům - jednalo se většinou o dělníky - bylo například vyhrožováno ztrátou zaměstnání. Z národnostních důvodů docházelo k represím až do konce první světové války, čímž byla porušována tehdejší rakouská ústava a zákony. Nebylo snadné být tehdy v Jablonci Čechem…

Když 7. prosince 1918 skládali slib věrnosti a oddanosti učitelé z turnovského hejtmanství, oslovil je zástupce politických stran, řídící učitel Albert Ligaun:

„Nechtějte, abychom vám vychovávali z dětí přívržence té i oné politické strany. Ty z nich vytvoří prostředí, do něhož je postaví život. Spokojte se, budeme‑li vychovávat lidi a Čechy. Budou‑li všichni lidmi v krásném smyslu toho slova, budou snášenliví a všichni povstanou k obraně vlasti, kdy to bude třeba.“

S odstupem doby můžeme posoudit, jak se naplnila slova českého myslitele a učitele J. A. Komenského, že „…vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český…“.

Václav Vostřák

Vytvořeno 4.10.2006 9:31:29 | přečteno 3717x | Petr Vitvar