Pane doktore, vy jste členem městského zastupitelstva poprvé.

A taky naposled.

Proč?

Řečeno slovy klasika, protože tento způsob práce se mi zdá poněkud nešťastný. Už jenom to, že zasedání začíná v pracovní době v devět hodin dopoledne. Několikrát jsem se snažil hlasováním stanovit začátek na odpoledne, ale nikdy to neprošlo. Samozřejmě, protože velké většině někde zaměstnaných zastupitelů vyhovuje, že si to odsedí v pracovní době. Ale já musím ráno ošetřit akutní pacienty, ostatní odmítnout a odeslat jinam. Málokdy to stihnu tak, abych mohl na jednání přijít včas. Dá se říct, že chodím pravidelně pozdě a to není můj styl. Nikdy nechodím pozdě, proto končím.

A navíc - k čemu je zasedání zastupitelstva veřejné, když se ho občané stejně nemohou zúčastnit, protože jsou v práci? A brát si na to dovolenou? To je přeci nesmysl. Proto takový nezájem veřejnosti.

To je jediné, co vám na práci zastupitele nevyhovuje?

Ne, těch věcí je ještě víc. Tak třeba samotná politická práce. Víte, mezi lidmi se všeobecně říká, že politika je svinstvo. Samozřejmě, po prohraných volbách u lidí s mocenskými ambicemi a uraženou ješitností se otevírá pro svinstvo prostor.

Naštěstí takových Paroubků nebo Ráthů moc není, mohou se však vyskytnout i v komunální politice. Neřekl bych ale obecně, že politika je svinstvo. Říkám, že politika je předem plánovaná, programovaná lež.

Podle vás tedy politici lžou?

Ano. Nebo znáte nějakou stranu, která splnila to, co před volbami slibovala? Já jen jedinou. Komunisti před volbami v roce 1946 a 1948 slibovali diktaturu proletariátu a pak v padesátých letech ji splnili na sto procent. Jinak to všechno jsou předvolební sliby a lži. A já nerad lžu, proto končím.

Vy opravdu nikdy nelžete?

Jsou v životě chvíle, kdy člověk musí zalhat. Tak třeba, když se vracíte k ránu domů z jiné ložnice, tak musíte manželce lhát v zájmu udržení rodiny. Tady bych opět použil slova klasika prof. Dr. Plzáka: pánové - zatloukat, zatloukat a zatloukat, a když to praskne, tak zase zatloukat a zatloukat.
Pak je třeba tzv. profesionální lež, která bývala v mé profesi lékaře někdy nutná. Podle posledních zákonných norem má však pacient právní nárok znát pravdu o svém zdravotním stavu a dokonce nahlížet do zdravotní dokumentace, tak alespoň v tomto případě už lhát nemusím. Říkám pacientům pravdu vždycky, i když je to pro ně nepříjemné.

Ale v politice jsem nakonec také lhal. Před volbami jsem sliboval zabránit komunistům návrat k moci. A vidíte, komunisti jsou opět ve vedení radnice, a to na nejvyšších postech v radě města. Tak se můj předvolební slib proměnil v lež. A protože nechci znova lhát, tak končím.

Teď trochu z jiného soudku, jak trávíte volný čas?

Sport a rodina. Sám bez rodiny jezdím pravidelně dvakrát týdně mezi dlouholeté kamarády do Rychnova hrát volejbal. Jsme tam většinou samí padesátníci, tak si sportem s míčem pod vysokou sítí propotíme trička a uděláme žízeň, kterou pak hned musíme společně uhasit. Samozřejmě, že k tomu hašení žízně patří kulečník nebo mariáš a někdy bowling do pozdních nočních nebo brzkých ranních hodin. Při tom pochopitelně využívám svůj kladný vztah k alkoholu.

Ostatní sporty, jako lyžování, tenis, cykloturistiku a zejména jezdectví, si užívám společně s rodinou. Jedno arabské přísloví říká, že nejkrásnější pohled na svět je ze hřbetu koně. A nakonec - s manželkou Zuzanou jsme začali jezdit na in-line bruslích. Myslím, že jsme dva nejstarší bruslaři kolem jablonecké přehrady. Nikoho staršího jsme tam zatím nepotkali...

Nemohu se nezeptat, jak je to s tím Rolls-Roycem?

Rolls-Royce je jméno našeho nejstaršího hříběte složené ze jména otce a matky: otec Rock and Roll, matka Rože. Nyní jsou mu čtyři roky a začíná svou kariéru v parkurovém jezdectví s dcerou Lucií, která nedávno zakončila vysokou školu ekonomickou diplomovou prací a státní zkouškou. Byl to takový hezký dárek k mým narozeninám.

(red)