Sídlo recesistů znovu ožije

Instituce Šlarafie (Schlaraffia - v překladu Země povalečů) vznikla roku 1859 jako recesistický spolek pražských umělců. Do roku 1939, kdy ji zakázali nacisté, se z ní stal kulturní fenomén, který expandoval do celého světa. Dodnes má své pokračovatele.

Z programu Šlarafie byly vyloučeny všechny politické, nacionalistické a religiózní momenty. Sídla spolku odkazovala na středověkou minulost a symboliku a zároveň karikovala šlechtický životní styl. Členové si dávali směšné tituly, razili pamětní medaile s šifrovanými nápisy, nosili šaškovské uniformy. Jablonecká odnož Šlarafie s označením Preciosa Iserina byla založena roku 1908 a již dva roky poté si zřídila v Tržní ulici své sídlo. Historická hodnota objektu je ve vztahu k regionu města nesporná a svým významem dalece přesahuje rámec Jablonce n. N. (Výtah z hodnocení stavby Národním památkovým ústavem - pracoviště v Liberci.)

Jakmile se firma Malina-Safety, s. r. o. rozhodla dále rozvíjet svou pracovní činnost, logicky ji chtěla realizovat na svém pozemku. Právě na něm ale stojí zámeček Šlarafie. Firma jej hodlala zbourat, neboť si řekla, že rekonstruovat ruinu je daleko nákladnější, než postavit nový objekt. Tady však narazila na odpor nejen města, ale i veřejnosti. Proto město zahájilo s majitelem firmy jednání. A na červnovém zastupitelstvu se objevily první výsledky.

Firma požádala o změnu územního plánu a předložila svou vizi nového komplexu budov. Autor architektonického návrhu Libor Sommer začlenil torzo historické budovy do celého areálu, a tím vrátil zámečku jeho naději. Majitel firmy navrhl, aby regulativa pro výstavbu na jejich pozemcích, které jsou dle územního plánu v kategorii S3 - smíšené bydlení v centru, zastupitelé doplnili o drobnou kompletační, skladovací, obchodní a administrativní činnost s vlastními účelovými stavbami. Toto řešení doporučil zastupitelům i poradní sbor architektů.

„Už nyní je jisté, že Šlarafii nelze naplno vrátit její sice trochu bizarní, ale o to zajímavější a jedinečnou krásu. Návrh zachovává exteriér stavby s jejími charakteristickými znaky - stanová střecha, cimbuří, kamenné bosáže atp. - jako připomínku na jablonecké ,zahaleče a jejich sídlo, které je evropským unikátem, říká k projektu L. Sommera Jiří Křížek z libereckého pracoviště NPÚ. Zastupitelé navrhovanou změnu ÚP schválili a Jablonec tak nepřijde o svůj zámeček, který se stane sídlem firemní administrativy.

(fr)

Vytvořeno 29.8.2008 12:40:10 | přečteno 2735x | Petr Vitvar