V Josefově Dole přitéká do Kamenice říčka Jedlová. Ta sbírá své vody v rašeliništích Na Čihadle, načež její tok pokračuje bez většího spádu náhorní rovinou až k prudkému zlomu. Potok se tady zařezává do hluboké rokliny Jedlového dolu, přičemž vlastní zlom překonává několikametrovým stupňovitým vodopádem. Toto území o rozloze 12,59 ha bylo roku 1992 prohlášeno za přírodní rezervaci. K jeho zabezpečení před rušivými vlivy a zásahy bylo současně vyhlášeno i ochranné pásmo rezervace o ploše 72,48 hektarů.

Od josefodolského nádraží se do Jedlového dolu dostaneme po modře značené místní silnici, která prochází tzv. Hujerovým koutem. Zakrátko dosáhneme na okraji lesa rozcestí, které se symbolicky nazývá Lesní brána. Zde odbočují modré značky doleva. Cesta je zpočátku upravená a brzy překročí hranici přírodní rezervace. O něco dále se však cesta promění v kamenitou horskou stezku.

Přírodní rezervace Jedlový důl je významným územím z hlediska hydrologického, geomorfologického i botanického. Na příkrých svazích se zde vyskytují lesní porosty s částečně přirozenou druhovou skladbou. Kromě převažujících smrků a buků tu roste i jedle bělokorá, která tady, na jednom z posledních míst v Jizerských horách, ještě přirozeně zmlazuje. V korunách vzrostlých jedlí se tu sbírají šišky, jež poskytují osivo pro pěstování malých jedliček.
Ze zajímavých bylin se v rezervaci vyskytuje modře kvetoucí mléčivec alpský, čípek objímavý, vranec jedlový nebo žebrovice různolistá, běžná je věšenka nachová či starček hajní. Také fauna tady má zastoupení typické pro horské smíšené lesy. Z ptačí říše je to holub doupňák, sýc rousný, datel černý, ořešník kropenatý, u vody pak skorec vodní či konipas horský.

Z turistického hlediska je nejatraktivnější koryto říčky a jeho nejbližší okolí. Jedlová se tady prokousává žulovým podložím a vytváří přitom několik vodopádů, peřejí a tůní. Ze skal jsou nápadné Pekelné skály, které vytvářejí několik skupin věží s divokými stěnami spadajícími až k cestě.

Souběžně s modře značenou turistickou cestou prochází chráněným územím od roku 2000 naučná stezka, na níž najdeme šest zastavení s informačními tabulemi. Okolo Černé tůně s peřejemi a Pekelných skal stezka zvolna stoupá až k nejvýše položenému vodopádu, kde najdeme vyhlídkovou plošinku se zábradlím. Na vybudování naučné stezky se podílela Správa CHKO Jizerské hory, Lesy České republiky, Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor, sdružení Suchopýr a přispěly i další organizace.

Značená cesta opouští výše rezervaci Jedlového dolu a pokračuje zpočátku po povalkových chodnících dál na tzv. Mořskou cestu a na Smědavu.

Zpracováno s použitím textů vydaných Libereckým krajem. (os)