Vznik Liberecké ulice souvisel s budováním tzv. Krkonošské silnice, která spojovala Liberec a Jablonec s Trutnovem. Po slavnostním výkopu 19. dubna 1847 v Liberci byla stavba dovedena o tři roky později do Jablonce.

Prostor vymezený ulicemi Hřbitovní, Polní, Liberecká, Budovatelů, Vodní a U Nisy byl v 70. letech minulého století určen pro rozsáhlou bytovou výstavbu. Již předtím, v 50. letech, byly kvůli trase liberecké tramvaje propojeny ulice Liberecká s Budovatelů. Celé vybrané místo začalo postupně měnit svoji tvář, mizely zde celé bloky domů i ulice. Tak zanikla např. původní ulice Na Vršku, kterou nahradila okružní komunikace stejného názvu. Ta vede kolem panelových domů stejnojmenného sídliště.

Na protější straně rozdělil areál nové ZŠ ulici P. Bezruče, přerušena byla též Nemocniční ulice. Výstavba nové MŠ ukončila existenci rozsáhlého zahradnictví, patřícího kdysi Josefu Marschnerovi z rohového domu č. p. 2752, Hřbitovní 12. V Liberecké ulici, na místě domu č. p. 75/32, stál původně hostinec „Střelnice , později tzv. „Stará střelnice , jehož vlastníkem byl hostinský Josef Schmidt. Sídlo zde měl „C. k. privilegovaný střelecký sbor jablonecký , a to až do roku 1871, kdy byla vybudována nová střelnice. Dům č. p. 1580, Liberecká 42, s nápadným, jakoby továrním komínem, býval pekárnou Adolfa Diwoka. V adresáři z roku 1939 můžeme zjistit, že byl jedním ze 46 (!) jabloneckých pekařů. V souvislosti s výstavbou sídliště byl odstřelen i rohový dům č. p. 811, Liberecká 39 - Budovatelů 45 (dříve Občanská), jehož odstranění bylo připravováno již po roce 1945. Vynikl tak architektonicky zajímavý dům Liberecká č. p. 2268/37.

Na začátku bývalé ulice Na Vršku zmizel také dům č. p. 1296/3 postavený v romantickém stylu. Zlikvidována byla i benzinová pumpa pana Nováka. Hodnotná socha Panny Marie Karlovské z Vodní ulice byla restaurována a přemístěna ke kostelu sv. Anny.
Dominantou celého prostoru se pak stala vlnovka panelových domu zvaných dle označení „Abeceda . Vzhled i využití popsaného prostoru se tedy zcela změnil. Zda k lepšímu nebo horšímu, to mohou čtenáři posuzovat i podle fotografií.

Václav Vostřák
foto archiv autora