Problém zvaný sinice

Sinice nejsou problémem posledních let ani jablonecké přehrady. „Jde o celoevropský jev, o kterém se mluví od 60. - 70. let, kdy do kanalizace na celém světě začala téct voda z praček s fosfáty z pracích prostředků. A to nastartovalo rozvoj sinic,“ říká Ivo Přikryl z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a ze společnosti ENKI, o. p. s. a dodává, že pouhý zelený zákal nepřináší komplikace. „Sinice jsou bakterie limitované dostatkem živin, světlem a teplem a jsou velmi přizpůsobivé.“

Se sinicemi bojuje už několik sezon více či méně úspěšně a různými metodami například Máchovo jezero, vodní nádrž Plumlov na Prostějovsku, Seč na Chrudimsku, Skalka na Karlovarsku a mnoho dalších. V Jablonci se však loni podařilo problém sinic poměrně rychle a velmi úspěšně vyřešit až do konce koupací sezony. A to metodou elektrokoagulace.

Charakteristika některých metod

Technologie elektrokoagulace je založena na principu elektrolýzy vody v mobilním reaktoru tvořeném sestavou hliníkových, železných či kombinovaných lamel, do kterých je přiváděn stejnosměrný proud nízkého napětí.

Změnou pH (kyselosti) v blízkosti elektrod ponořených ve vodě vznikají za určitých podmínek málo rozpustné soli, do kterých jsou fosfáty vázány v podobě fosforečnanu vápenato nebo hořečnato-amonného. Obě soli jsou velmi málo rozpustné, a proto jsou vzniklé krystalky odstraněny spolu s přebytečným kalem.

Nejčastější chemickou metodou je použití látky PAX-18. Koagulant - polyaluminiumchlorid PAX-18 (9 % hliníku, produkt běžně používaný pro vodárenské účely pro výrobu pitné vody) slouží pro vysrážení vodního květu a jeho sedimentaci ke dnu, kde se biologicky rozloží. Aplikace se provádí dávkováním roztoku ze speciálně upravené motorové lodi, na níž jsou instalovány vzájemně propojené kontejnery. S dobrými výsledky je tato metoda využívána například na čištění vody v Máchově jezeře.

Chemii nahradila fyzika

Rok po úspěšném zásahu zastupitel Petr Beitl tvrdí, že metoda elektrokoagulace je podvod. Nejde však o neprověřenou metodu či experiment, ale o již vyzkoušený způsob, jak snižovat obsah fosforu například v odpadních vodách za minimální náklady. Ale tento princip funguje i v ostatních vodách. Nespornou výhodou tohoto způsobu je absence dosud používaných chemikálií.

Při elektrolýze dochází k výrazné redukci výskytu sinic a současně k částečné dezinfekci vody. Zároveň tato metoda nemá negativní účinky na ryby a další vyšší organismy ve vodním ekosystému. To potvrdily i loňské zkoušky prováděné po zásahu jak v jablonecké přehradě, tak na Máchově jezeře, kde byla elektrokoagulace provedena v menším vzorku vody, jak vyplývá ze záznamů liberecké Agentury regionálního rozvoje, s. r. o.

Jak zásah loni probíhal?

Likvidace sinic proběhla na druhé nádrži přehrady Mšeno loni dvakrát: 17. a 18. 7., pak 23. a 24. 7. Důvodem zásahu byl fakt, že se vyskytovalo již 35 tisíc buněk sinic na jeden mililitr vody, přičemž nebezpečná hranice obsahu sinic pro zdraví člověka je 100 tisíc na 1 ml vody, pak se vyhlašuje zákaz koupání. V horkém létě, jako například loni, při této koncentraci obsah sinic rychle roste. Všechny tři jablonecké nádrže jsou spojené nádoby a hrozilo, že se sinice mohou dostat z druhé do první a znemožní koupání na zbytek letní sezony.

Veškeré dotčené orgány státní správy - Liberecký kraj, Povodí Labe, Okresní hygienická stanice - byly o tomto zásahu předem informovány. Stejně tak i Český rybářský svaz. Práce byly prováděny za dohledu a následovaly dlouhodobé prověrky kvality vody realizované akreditovanými laboratořemi třeboňské společnosti ENKI, o. p. s., (www.enki.cz), která se sinicemi a ekosystémy vodních nádrží dlouhodobě a úspěšně zabývá.

Během všech laboratorních testů nebyl zaznamenán žádný úhyn ryb ani jakékoli porušení ekosystému druhé nádrže přehrady Mšeno. Jediná změna, která byla zjištěna, byl krátký výskyt mědi, který však rychle vymizel.

A v tomto okamžiku si kladu otázky: Proč už loni, když zvýšený výskyt mědi ve vodě Povodí Labe zjistilo, tento fakt nepředložilo veřejnosti? Proč se poplašné informace objevují až po roce a ne od povodí, ale prostřednictvím zastupitele Petra Beitla?

Je vůbec konečné řešení?

Nikdo nezná to jedinečné a univerzální. Všichni se však shodují na jednom - je třeba dokončit odkanalizování přehrady a zvláště je nutné řešit kanalizaci z Bedřichova a Janova, odkud štolou do přehrady proudí podstatná část vody. Nezbytné je vyčistit i dno přehradní nádrže a odtěžit sediment.

(fr)

Vytvořeno 2.7.2009 14:11:13 | přečteno 2498x | Petr Vitvar