Petr Nový

Představujeme osobnosti a rodáky

Historik, hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie, autor řady publikací, příspěvků a přednášek z oblasti historie a vývoje sklářství a bižuterie, vedoucí sekce Historie skla České sklářské společnosti, člen Akademie českého designu, externí přednášející dějin skla a bižuterie pro bakalářský obor kulturněhistorická a muzeologická studia na Technické univerzitě Liberec.

Chtěl jste být vždy historikem a pracovat v muzeu?

Nejdříve jsem vážně uvažoval o učitelství. Nakonec jsem ale absolvoval neučitelský obor kulturní historie v Českých Budějovicích a během studia jsem se začal věnovat dějinám literatury. Koneckonců, má diplomová práce byla biografií dekadentního spisovatele Artura Breiského. A práce v muzeu? To byla šťastná náhoda. Ale chvíli mi trvalo, než jsem si „ty skleněný věci“ zamiloval.

Co přesně vaše práce zahrnuje a co vás na ní baví nejvíce?

Jako kurátor historického skla a zvláštních sbírek mám v prvé řadě na starost péči o sbírkové předměty - tak, jak ukládá příslušný zákon. Není to sice práce na první pohled příliš viditelná, ale bez ní by nebylo stálé expozice ani výstav, které - alespoň doufám - viditelné jsou. Jako hlavní kurátor se snažím koordinovat činnost svých tří kolegyň a jednoho kolegy z odborného oddělení. Společně připravujeme například koncepci sbírkové činnosti a plán výstav, které předkládáme ke konečnému rozhodnutí ředitelce muzea. Důležité pro mě je, že se v mnoha ohledech jedná o kreativní a pestrou práci, kde si člověk s pouhou rutinou nevystačí ani po mnohaleté praxi. Kurátorská práce je prostě činnost měňavá.

Jste odborníkem na historii sklářství a bižuterie v našem regionu. Které období jablonecké historie máte nejraději a proč?

To, co mě na historii a současnosti zajímá, jsou procesy - tedy děje, nikoliv období. A z těchto procesů mě dlouhodobě oslovují především dějiny podnikání a podnikatelů, v podstatě biografie průmyslu a řemesel. Je určitě důležité vědět „jak to bylo“ (i když dějepisectví je dynamická disciplína), ale nemyslím si, že to může profesionálnímu historikovi stačit. Podstatné je i hledat odpověď na otázku „proč to bylo“.

Kde čerpáte inspiraci na náměty nových výstav?

Při hledání tématu zásadně vycházím ze sbírkového fondu muzea. Nejsem příznivcem výstav z výpůjček. Určitě mohou být efektní, ale z muzejního hlediska nikoli efektivní. Každá výstava by měla vnést více světla do sbírek a zbavovat je anonymity. Navíc, proč se chlubit cizím peřím, když máme v depozitářích vlastního dost. Ale každý z kurátorů, historička i paní ředitelka, mají svá vlastní kritéria výběru vycházející z toho, kterému tématu se věnují a jaké konkrétní cíle sledují. Proto je, myslím, výstavní plán našeho muzea docela pestrý.

Máte nějaký sen týkající se vaší profese, který jste zatím nestačil uskutečnit?

Jsem rád, že mohu dělat práci, která mě baví. Sám jsem zvědav, jak dlouho mi to vydrží. A profesní sen? Nebylo mi ani třicet, když jsem začal spoluvytvářet novou expozici skla v jabloneckém muzeu, které má jednu z nejlepších sbírek v Evropě. Mnoho kurátorů na obdobnou šanci marně čeká celý život.

Jak relaxujete ve volném čase? Jaké máte koníčky?

Často a rád poslouchám hudbu - stálicí jsou Iron Maiden, komet nepočítaně. Čas od času si přečtu „nepovinnou“ knížku, třeba libovolný díl Harryho Pottera, zadrnkám na kytaru, zahraji hru na počítači (cokoliv, co dokážu ovládat do deseti minut) nebo se podívám na DVD. Náladu mi zaručeně zlepší například film Dogma režiséra Kevina Smitha. Čistím si hlavu, vstřebávám energii, bavím se.

Na čem v současné době pracujete? Na co nového se mohou naši čtenáři těšit?

Původně jsem si chtěl trochu odpočinout, protože loňský rok pro mě byl dost hektický. V muzeu jsem s kurátorkou bižuterie, Šárkou Sirůčkovou, spolupracoval na projektu Jablonecký knoflík, pro nakladatelství Romana Karpaše připravil knížku o Nové Louce a Kristiánovu a pro Městské knihy s Jaroslavem Lubasem a Zbyňkem Černým texty o historii podnikání na Jablonecku, Tanvaldsku a Železnobrodsku. Nakonec je vše trochu jinak. Během léta vyjde v nakladatelství Grada knížka o jablonecké bižuterii. Snažil jsem se v ní shrnout vše podstatné, k čemu jsem se za deset let bádání dopracoval. A v muzeu na příští rok s kurátorkou ateliérového skla a designu, Dášou Havlíčkovou, připravujeme velkoryse pojatý projekt Zázračné prameny o lázeňském a upomínkovém skle, které je významnou součástí naší sbírky skla. Půjde o výstavu, k níž bude vydán i reprezentativní katalog.

(kv)

Vytvořeno 4.7.2008 13:07:20 | přečteno 3841x | Petr Vitvar