Významná část Jablonce, od roku 1912 městys Mšeno nad Nisou, má poměrně dlouhou a zajímavou minulost. První zmínka o něm pochází již z roku 1548, kdy zde Franz Kuntze založil sklářskou huť. V té době byl Jablonec veden jen jako pustá ves. Rozvoj Mšena ale nebyl nijak rychlý. V době, kdy bylo na příkaz císaře Josefa II. nařízeno číslování domů, mělo 85 čísel popisných.

Značný význam pro Mšeno měla tzv. Liberecká ulice, dnešní Palackého. Přicházela sem - jak starý název napovídá - od Liberce, a to přes Rýnovice a kolem hospody „Na Ostrém rohu“. V okolí této komunikace se soustřeďovala hlavní mšenská zástavba. Její důležitost ještě stoupla, když tudy začala po roce 1900 jezdit tramvaj do Janova.

První mšenskou továrnou byla textilní manufaktura založená roku 1798 libereckým obchodníkem Philippem Vaterem, pozdější Mauthnerova textilka, známá dnes jako „Silka“. Počátkem 20. století způsobil ve Mšeně rozruch záměr stavby přehrady. Přes protesty obyvatel byly práce na ní povoleny a 5. září 1906 byl položen základní kámen. Hned v následujícím roce byla stržena Priebschova sklářská huť z roku 1882 a opodál začala stavba nové huti.

Ve dvacátých letech se podařilo představitelům Jablonce vykoupit od statkáře Alaina Rohana řadu pozemků mezi Jabloncem a Mšenem. Tím byla umožněna výstavba nových domů v místě dnešních Vrchlického sadů, jež předznamenala postupné propojení Mšena s Jabloncem.

Druhá světová válka různé plány rozvoje Mšena na dlouhou dobu pozastavila. Stavební ruch přineslo až budování, v té době moderního, komplexu Jablonex, dokončeného v roce 1961.

O rok později bylo Mšeno administrativně spojeno s Jabloncem. V 70. letech byl vypracován projekt velkého sídliště a s ním souvisela likvidace převážné části starého Mšena. Zmizelo 35 domů, mezi nimi budova OÚNZ, známá restaurace Na výsluní - tzv. Kamenka, drogerie, výrobna skleněných očních protéz, dřevěný domek se služebnou VB, Vydrova kovárna, truhlárna. Zbouráno bylo mnoho rodinných domků, továrna Naveta, zahradnictví, zlikvidován byl i hřbitov. Palackého ulice byla narovnána a zahloubena do terénu a přesunula se za anenskou kapličku. Vznikla nová síť komunikací.

Mšeno změnilo k velké lítosti jeho tehdejších obyvatel svou tvář. Zásahem socialistického budování staré Mšeno zůstalo již jen ve vzpomínkách pamětníků. Všechno staré nebylo špatné, stejně tak ale není špatné vše nové.

Václav Vostřák
foto archiv