Jablonecká přehrada

O naší přehradě jsme si toho mohli přečíst již poměrně dost. Psali jsme o ní v Jabloneckém měsíčníku, dostupná je publikace Přehrada v klínu hor. Proto se na úvod zmíníme o její minulosti jen velmi stručně.

V době, kdy se objevily návrhy na vybudování soustavy několika přehrad v Jizerských horách, nikoho ani nenapadlo, že by jednou vodní nádrže měly mít jiný význam než ochranný a vodohospodářský. Jak známo, k vynaložení značných prostředků přiměly lidi opakující se zkázonosné povodně ve druhé polovině 19. století. V našem případě před nimi mělo být ochráněno povodí Bílé Nisy. K tomu, že přehrada byla nakonec postavena na nepříliš nebezpečném Mšenském potoku, vedly známé, pragmatické důvody. Pravdou zůstane, že obyvatelé Mšena, kteří měli být stavbou přehrady nejvíce dotčeni, bojovali všemi tehdy dostupnými prostředky proti ní.

Stavba však byla roku 1906 zahájena a koncem roku 1909 se začala nádrž plnit vodou. Od té doby nás celkem spolehlivě chrání před velkou vodou, a co víc, dnes je většinou z nás využívána k rekreaci, sportu či odpočinku.
Ačkoliv se Mšenští stavbě přehrady všemi silami bránili, zcela určitě by dnes stejně urputně bojovali, kdyby měl hrozit její zánik. Vždyť bydlet u přehrady znamená žít na jedné z nejlepších městských adres. A její atraktivita stále stoupá. V současné době k tomu přispěla i rekonstrukce několika dětských hřišť či výstavba zcela nové plochy v sousedství domku hrázného, ale i vznik sportovišť pro hry teenagerů a dospělých, jakými jsou plážový volejbal a nohejbal, ale i stále populárnější petanque. Kdo tuto zábavu francouzských mužů ještě neovládá, může své první hráčské kroky zkusit dle podrobného návodu, který je u hřiště vyvěšen.

S přehradou a zvláště jejím okolí vznikala vždy řada plánů a záměrů. Tak například senátorka Soňa Paukrtová by ráda viděla jabloneckou vodní nádrž jako přirozené nástupiště do Jizerských hor. „Znamená to, že bychom ve spolupráci se sousedícími obcemi přichystali jakési vstupní brány do Jizerek, komentovala svou vizi politička a dodala, že by uvítala, kdyby například in-linové dráhy pokračovaly od mšenské nádrže do blízkých hor.

Letošní úpravy přišly město na čtyři miliony korun, osm set tisíc ještě spolkne údržba sedmi dětských hřišť na mšenském břehu, dvě stě tisíc bude stát obnova elektroinstalace pro osvětlení přehradní hráze, která má být provedena až po letní sezóně.

V současné době se pracuje na velkém projektu přehrady, který chce město v rámci svého Integrovaného plánu rozvoje předložit Evropské unii a požádat o dotaci, jež by měla výstavbu asi z 85 % celkových nákladů uhradit. Nejnákladnější položkou projektu bude zřejmě přestavba Slunečních lázní. Otázkou je, zda budou rekonstruovány zcela v duchu původního určení, ale to už je podle senátorky zcela v rukách architektů.

Stále také probíhají jednání s majitelem bývalé restaurace Tajvan. Ten by rád na místě rozpadajícího se hostince vystavěl bungalov hotelového typu. To ale město v žádném případě nehodlá připustit, neboť chce zachovat přirozený a sportovní ráz okolí vodní plochy.

V plánech figuruje i estetická stránka vybavenosti přehrady. Současné stánky nejrůznějšího vzhledu by do budoucna měly nahradit vkusnější dřevěné, ve kterých by se skrývalo občerstvení, toalety, sprchy i převlékárny. Některé z nich, zvláště toalety a občerstvení, by mohly fungovat i mimo letní sezónu. Zvyšovaly by tak komfort sportovního vyžití pro in-line bruslaře a cyklisty v jarním a podzimním období či pro lyžaře v zimě.

Získá-li radnice dotaci z fondů EU, budou práce zahájeny už příští rok, bez ní bude revitalizace přehradních břehů rozdělena na etapy.

(fr)

Vytvořeno 4.7.2007 16:17:46 | přečteno 11507x | Petr Vitvar