Sklárna hraběte Harracha, Nový Svět. Bezbarvé sklo, foukané, matované, hutní nálepy granátových perliček malované zlatem, malba zlatem - rozviliny a vinné listy, dva medailony z mléčného skla malované smaltem a zlatem - v jednom symbol lyry, ve druhém text DEM LIEDERKRANZ IN GABLONZ A/N. GEWIDMET VON KARL KEIL MITGLIED DES VEREINS AM 1. JÄNER 1866 (Spolku Liederkranz, tj. Věnec písní, z Jablonce n. N. věnuje Karl Keil, člen spolku, k 1. lednu 1866). Výška 50 cm.
Z připravované výstavy a publikace Zázračné prameny. Lázeňské a upomínkové sklo (12. 6. - 20. 9. 2009).

Zpěvácké spolky patřily v prostředí českých Němců k nejčastějším. V Jablonci se nejstarší z nich nazýval Liederkranz (Věnec písní). Roku 1846 ho jako mužský sbor založila místní společenská elita v čele s podnikatelem Adolfem Pfeifferem, v jehož domě (dnes Rehavital) též zpočátku pod vedením učitele Donata Woprschalka cvičili. Část výnosu z první veřejné produkce v roce 1847 posloužila k nákupu šatstva pro chudé školáky a jako dar nemocničnímu fondu, z čehož se stala tradice.

V roce 1860 byl spolek zásluhou politika Heinricha Seidemanna nově konstituován a začal se zúčastňovat zpěváckých klání v celých německých Čechách. Jeho náplní byly též rozličné výlety a exkurze. Když jedenáct let poté Věnec písní, který tehdy měl kolem 40 aktivních a 70 účastných členů, slavil dvacet pět let existence, akce se zúčastnilo dvacet pět spřátelených spolků se 485 zpěváky. V roce 1883 už „Liederkranz“ vedle mužského sboru tvořil též ženský sbor a orchestr, celkem 74 aktivních a 310 účastných členů. Na konci 19. století pak měl již 140 aktivních a 312 účastných členů.

Petr Nový
Muzeum skla a bižuterie