Grafik a malíř Viktor Vorlíček

Mezi významné jablonecké osobnosti patří výtvarník Viktor Vorlíček, od jehož narození letos uplyne rovných sto let. Do kulturní historie našeho města se nezapsal jen díky své umělecké tvorbě, ale měl také významný podíl na poválečné obnově uměleckoprůmyslové školy a na vzniku nového jabloneckého muzea.

Viktor Vorlíček se narodil 7. srpna 1909 v Bělé u Turnova v prostředí učitelské rodiny, kde se od dětství utvářel jeho blízký vztah k hudbě, literatuře a umění. Během středoškolských studií se stále více projevoval chlapcův výtvarný talent a touha stát se malířem ovlivnila jeho celé další životní směřování.

Studoval v Turnově na tamější státní reálné škole, kde se ocitl uprostřed živého kulturního dění a díky osvíceným pedagogům mohl nahlédnout i do světa výtvarného umění. Seznámil se s dílem malíře Jana Prouska i dalších turnovských výtvarníků, velmi silným impulsem se mu stalo přátelství s malířem Milošem Votrubcem, jehož předčasná smrt ho silně zasáhla.

V roce 1928 přestoupil Viktor Vorlíček na reálnou školu do Nové Paky. Učitelem kreslení zde byl malíř Josef Jelínek, který okamžitě rozpoznal chlapcův výrazný talent a na jeho doporučení byl Viktor Vorlíček přijat do grafické speciálky Maxe Švabinského na pražské akademii. Otec mu sice nebránil v uměleckém studiu, podmínil jej však získáním profesury, kterou považoval za záruku jistější životní existence. Protože na akademii nebylo možné profesuru získat, přešel Vorlíček na České vysoké učení technické k profesoru Oldřichu Blažíčkovi, kde v roce 1934 úspěšně absolvoval. Studia zakončil ročním pobytem na Akademii výtvarných umění u profesora T. F. Šimona.
V roce 1936 nastupuje Viktor Vorlíček jako učitel na Československé reálné gymnázium v Táboře a začíná se tak jeho celoživotní pedagogické působení. To pokračuje několikaletým pobytem v Mukačevu na Zakarpatské Ukrajině, odkud musel v roce 1939 ve spěchu odjet a zanechat tam téměř celé své dosavadní dílo.

Za druhé světové války se staly Vorlíčkovým novým domovem jižní Čechy. Začal vyučovat na dívčím reálném gymnáziu v Českých Budějovicích a zároveň se zde zapojil do výtvarného dění. Stal se členem Sdružení jihočeských výtvarných umělců a vedle spolužáka z akademie, grafika Karla Štěcha, zde našel nové přátele, z nichž k nejbližším patřil spisovatel Ladislav Stehlík. V době působení v Českých Budějovicích vydal několik grafických cyklů a bibliofilských tisků.

V roce 1945 přijal Viktor Vorlíček místo středoškolského profesora na Státní odborné škole pro umělecký průmysl v Jablonci nad Nisou a zapojil se do její poválečné obnovy. K 1. září 1949 byl ze školské služby přechodně uvolněn a byl pověřen budováním muzea jabloneckého průmyslu. Stal se tak spoluzakladatelem Muzea skla a bižuterie a jeho prvním ředitelem. Jako konzervátor státní ochrany památek přispěl k záchraně důležitých kulturních hodnot, které se staly významnou součástí nových muzejních sbírek. K pedagogické činnosti se vrátil 1. září 1954 na tehdy obnovené Střední průmyslové škole v Jablonci n. N. Jako profesor byl navzdory své náročnosti oblíbený a vychoval několik generací úspěšných absolventů. Vedle výtvarných předmětů vyučoval též dějiny umění a matematiku. Zemřel dne 27. února 1976 v Praze.
Viktor Vorlíček vytvořil rozsáhlé osobité dílo, které zůstává v odborných kruzích stále nezaslouženě opomíjeno. Nevyhýbal se žádné výtvarné technice, přesto nejpřesvědčivějším dojmem působí jeho kreslířské a grafické práce, z nichž velkou část věnoval Jablonecku, Jizerským horám a Českému ráji. Lyricky pojaté a realisticky ztvárněné krajinné motivy dokáží oslovit každého citlivého diváka a zavedou ho do míst, která důvěrně zná, i když od časů, kdy je zachytil Vorlíček, prošla nejednou proměnou.

Výstava kreseb, grafik a maleb Viktora Vorlíčka je tak určena nejen milovníkům výtvarného umění, ale také obdivovatelům přírodních krás našeho kraje.

Jan Strnad
Městská galerie MY

Vytvořeno 1.6.2009 15:54:56 | přečteno 4376x | Petr Vitvar