České hostince

O starých jabloneckých hospodách

Pojem česká hospoda je v dnešní době spojován nejspíš s představou „vepřo, knedlo, zela a s dobrým točeným pivem. Ale nebylo tomu tak vždycky. V roce 1910 měl Jablonec téměř třicet tisíc obyvatel a z nich bylo jen dva a půl tisíce Čechů. A ti se samozřejmě chtěli někde scházet.
Již roku 1870 byl v Jablonci založen první český spolek nazvaný Česká beseda. Měl 52 členů a dokonce i vlastní knihovnu se čtyřmi sty svazky. Spolkaři se scházeli ve stejnojmenné hospodě. Roku 1895 tvořila téměř polovinu jeho členů chasa z jabloneckého pivovaru razící heslo „Co slaďák, to člen České besedy“. Působila zde i podpůrná jednota „Havlíček“ založená v únoru roku 1904.

Česká beseda, obrázek se otevře v novém okněHotel Skrha

Roku 1890 si postavil v dnešní ulici 5. května, na místě zmíněné České besedy, Miloslav Skrha hotel, který po sobě pojmenoval. V tomto zařízení našla sídlo řada českých institucí. Nacházela se tu např. stanice Klubu čsl. turistů, autoklubu (AKRČsl.), ale i filiálka Živnostenské záložny v Turnově. Po obsazení pohraničí byl objekt přejmenován na „Hotel Egerläder“ a hostinským se stal Anton Sommer. Po válce byl provoz hotelu Skrha obnoven, leč z bývalé slávy zbyla jen chátrající hospoda. Až v 90. letech nový vlastník objekt vkusně opravil a dal mu jméno Diana. Snad ho ona bohyně lovu ochrání.

Národní dům

Jablonecký Sokol a Česká beseda koupily v roce 1904 dům pana Lammela v Revoluční ul. 27, č. p. 857. Koupě byla sice stvrzena již 2. 5. 1904, ale udělení výčepní a hostinské koncese trvalo ještě další čtyři roky. Takový byl počátek Národního domu v Jablonci.

Celý objekt byl přestavěn a zvětšen podle projektu jičínského architekta Holečka. Národní dům pak byl českou menšinou všestranně využíván. Bylo zde např. české kino Jabloň, sídlo tu našel Český spolek divadelních ochotníků J. K. Tyl i Sokol. Konaly se tu české plesy a další rozsáhlá kulturní činnost. Po odtržení pohraničí byl Národní dům Němci zabaven a přebudován na výrobní závod. Po roce 1945 se již kultuře nevrátil.

Merkur, obrázek se otevře v novém okněHotel Merkur

Dalším významným střediskem života jabloneckých Čechů se stal Merkur. Tento ryze český hotel byl postaven roku 1930 dle projektu pražského architekta Františka Jandy. Stavitelem byl Karel Pokorný z Mnichova Hradiště a stavebním dozorem byl pověřen Albert Vosátka z Velkých Hamrů. Merkur se stal filiálkou Okresní hospodářské záložny v Železném Brodě. Nacházela se zde též vyhlášená kavárna s restaurací a Češi se tady scházeli i v těžkých dobách okupace.

Po roce 1948 byl znárodněný Merkur spravován Bytovým podnikem. Místo zde našla závodní jídelna, byty i různé obchody a služby. Budova, která dříve byla významnou dominantou Anenského náměstí, bez údržby zchátrala natolik, že byla v roce 1987 odstřelena. Nový hotel stejného jména a na tomtéž místě již významu původního zařízení nikdy nedosáhl.

Pro úplnost se zmíníme ještě o české restauraci Dělnický dům, která se nacházela v Mlýnské ulici 46a, č. p. 1279. Sídlila zde „Stanice dělnických turistů“ i jiné dělnické spolky.

Václav Vostřák

Vytvořeno 6.6.2008 14:00:29 | přečteno 3798x | Petr Vitvar