Pojem česká hospoda je v dnešní době spojován nejspíš s představou „vepřo, knedlo, zela a s dobrým točeným pivem. Ale nebylo tomu tak vždycky. V roce 1910 měl Jablonec téměř třicet tisíc obyvatel a z nich bylo jen dva a půl tisíce Čechů. A ti se samozřejmě chtěli někde scházet.
Již roku 1870 byl v Jablonci založen první český spolek nazvaný Česká beseda. Měl 52 členů a dokonce i vlastní knihovnu se čtyřmi sty svazky. Spolkaři se scházeli ve stejnojmenné hospodě. Roku 1895 tvořila téměř polovinu jeho členů chasa z jabloneckého pivovaru razící heslo „Co slaďák, to člen České besedy“. Působila zde i podpůrná jednota „Havlíček“ založená v únoru roku 1904.

Hotel Skrha

Roku 1890 si postavil v dnešní ulici 5. května, na místě zmíněné České besedy, Miloslav Skrha hotel, který po sobě pojmenoval. V tomto zařízení našla sídlo řada českých institucí. Nacházela se tu např. stanice Klubu čsl. turistů, autoklubu (AKRČsl.), ale i filiálka Živnostenské záložny v Turnově. Po obsazení pohraničí byl objekt přejmenován na „Hotel Egerläder“ a hostinským se stal Anton Sommer. Po válce byl provoz hotelu Skrha obnoven, leč z bývalé slávy zbyla jen chátrající hospoda. Až v 90. letech nový vlastník objekt vkusně opravil a dal mu jméno Diana. Snad ho ona bohyně lovu ochrání.

Národní dům

Jablonecký Sokol a Česká beseda koupily v roce 1904 dům pana Lammela v Revoluční ul. 27, č. p. 857. Koupě byla sice stvrzena již 2. 5. 1904, ale udělení výčepní a hostinské koncese trvalo ještě další čtyři roky. Takový byl počátek Národního domu v Jablonci.

Celý objekt byl přestavěn a zvětšen podle projektu jičínského architekta Holečka. Národní dům pak byl českou menšinou všestranně využíván. Bylo zde např. české kino Jabloň, sídlo tu našel Český spolek divadelních ochotníků J. K. Tyl i Sokol. Konaly se tu české plesy a další rozsáhlá kulturní činnost. Po odtržení pohraničí byl Národní dům Němci zabaven a přebudován na výrobní závod. Po roce 1945 se již kultuře nevrátil.

Hotel Merkur

Dalším významným střediskem života jabloneckých Čechů se stal Merkur. Tento ryze český hotel byl postaven roku 1930 dle projektu pražského architekta Františka Jandy. Stavitelem byl Karel Pokorný z Mnichova Hradiště a stavebním dozorem byl pověřen Albert Vosátka z Velkých Hamrů. Merkur se stal filiálkou Okresní hospodářské záložny v Železném Brodě. Nacházela se zde též vyhlášená kavárna s restaurací a Češi se tady scházeli i v těžkých dobách okupace.

Po roce 1948 byl znárodněný Merkur spravován Bytovým podnikem. Místo zde našla závodní jídelna, byty i různé obchody a služby. Budova, která dříve byla významnou dominantou Anenského náměstí, bez údržby zchátrala natolik, že byla v roce 1987 odstřelena. Nový hotel stejného jména a na tomtéž místě již významu původního zařízení nikdy nedosáhl.

Pro úplnost se zmíníme ještě o české restauraci Dělnický dům, která se nacházela v Mlýnské ulici 46a, č. p. 1279. Sídlila zde „Stanice dělnických turistů“ i jiné dělnické spolky.

Václav Vostřák