Tomáš Janků - vítěz světového poháru

Tomáš Janků, jablonecký rodák, je zkušeným atletem. V roce 2006 se dostal do povědomí celého atletického světa, když na mistrovství Evropy ve švédském Göteborgu vybojoval v adrenalinovém finále pro Českou republiku stříbrnou medaili. Navíc v novém osobním rekordu světové extratřídy 234 cm.

Po vynikajícím výkonu na mistrovství Evropy nominovala Evropská atletická asociace Tomáše Janků do Světového poháru, kde vyhrál v konkurenci výškařů ze všech kontinentů. Za vynikající výsledky v sezoně 2006 byl atletickými odborníky a sportovními novináři oceněn třetím místem v anketě Atlet roku.

Jak často se teď pohybuješ v Jablonci? Když jedeš domů, znáš jen atletickou halu nebo chodíš na výlety, posedět s kamarády?

V Jablonci se zdržuji poměrně často. Za atletikou do Jablonce nejezdím, připravuji se převážně v Praze, ale mám zde celou svou rodinu, maminku, bratra a mnoho kamarádů a zároveň i nějaké pracovní záležitosti, takže spojuji příjemné s užitečným.

Co máš na Jablonci nejradši?

Především je to moje rodné město a s tím vše souvisí. Sice jsem už přes sedm let v Praze, ale Jablonec považuji za nejhezčí město. Jeho poloha, příroda, přehrada, rodina, přátelé, minulost a mnoho dalších věcí z něj pro mne dělá místo, které budu vždy považovat za svůj domov. Studoval jsem zde sportovní školu i gymnázium a na toto období vždy rád vzpomínám a považuji ho za jedno z nejdůležitějších a nejhezčích v mém dosavadním životě.

Co považuješ za své největší úspěchy?

Pokud se bavíme o sportu, pak jednoznačně 2. místo na ME ve Švédsku a 1. místo ve světovém poháru, který se koná pouze jednou za čtyři roky a nominace na něj znamená být nejhůř druhý na mistrovství Evropy. Mezi moje další úspěchy bych zařadil ukončení vysoké školy v Liberci. Otevírá mi to další možnosti, jak se uplatnit po ukončení aktivní kariéry. Za klad považuji i to, že mám doma dobré zázemí, které mi vytváří přítelkyně. Pro nás sportovce je zvlášť důležité mít doma pohodu, protože příprava na závody je náročná nejen po fyzické stránce, ale i po psychické.

Trénuješ stejně intenzivně po třicítce jako třeba před deseti lety nebo spíš čerpáš z nabytých zkušeností?

Samozřejmě čerpám ze svých zkušeností, ale to samo o sobě nestačí. Takže se snažím navyšovat tréninky jak po stránce kvantitativní, tak i kvalitativní. Téměř stejně důležitá je následná regenerace, masáže, sauna. To víte, tělo se nedá jen tak ošidit. Pokud od něj požaduji výkony, musím mu to nějak vracet. Jsem rád, že mohu využít možnosti připravovat se v teple, i když letošní zima se neprojevila v plné síle a byla pro všechny velmi příznivá a mírná. Pro Jablonec je toto počasí velmi netypické. Nepamatuji si, že by v Jablonci nebyl téměř žádný sníh, jak tomu bylo letos.

Pomýšlíš po ukončení kariéry na trenérskou práci, na dráhu ve sportovním marketingu nebo se budeš více věnovat firmě?

O tom jsem ještě nepřemýšlel, do OH v Pekingu se chci věnovat hlavně atletice. Ale ta chvíle samozřejmě nastane. Nějaké plány určitě mám, ale zcela jistě to nebude z oblasti trenérství nebo sportovního marketingu. Po ukončení vrcholového sportu mám možnost zůstat aktivně v armádě ČR nebo se přesunout do soukromého sektoru. O tom však rozhodne teprve čas.

Na jaké závody se chystáš? A trénuješ na ně doma nebo někde v teple?

V současné době je vrcholem MS v Osace a tomu podřizuji veškerou přípravu. Čeká mne však i několik světových soutěží Grand Prix a Super Grand Prix. Na sezonu jsem se připravoval jako dříve na Kanárských ostrovech, konkrétně na ostrově Lanzarotte ve sportovním centru Club La Santa. Nyní trénuji v armádním zařízení ve Špindlerově Mlýnu.

Jak se Tomáši cítíš, vlil ti uplynulý úspěšný rok nové síly?

Během přípravy se určitě cítím unavený, ale po psychické stránce cítím mnoho nové energie. Uvidíme, jestli i nadcházející sezona bude úspěšná jako ta loňská. Snad budu moci rodině a přátelům v Jablonci přivézt ukázat medaili.

Tvoje přítelkyně je také aktivní sportovkyně, chystáte svatbu?

Zatím nechystáme ani rodinu ani svatbu, protože se oba stále věnujeme vrcholovému sportu.

(vk)
Foto: archiv Tomáše Janků

Vytvořeno 31.5.2007 8:23:46 | přečteno 2750x | Petr Vitvar