O mostech přes Nisu

Nisa protínala naši jabloneckou kotlinu odnepaměti. Tedy alespoň té naší lidské. Příroda však má paměť větší a geologie z ní umí číst. Ale od dob, co lidská noha do naší jablonecké kotliny vstoupila, musela překračovat vodní toky, potoky, potůčky, brodit se bažinami. A proto si dnes povíme, jak se v Jablonci přes vodu chodilo.

V pověstech o založení Jablonce a jabloni se tu a tam zmiňuje brod přes Nisu. Prý býval v místech, kterému se dnes říká U Zeleného stromu. Při porovnání dávné situace dle Josefské mapy však zjistíme, že hlavní cesta z panství vedla do Jablonce přes kokonínské sedlo a ulicí Na Hutích. Tam se cesta rozdvojovala. Vedla buď k Feixovu mlýnu na náměstí B. Němcové a dále k mšenské huti, a nebo do Jablonce ke kostelu sv. Anny. K Nise se přibližovala dnešní ulicí Antala Staška. Nisu však překonávala až v ulici Lipanské a vedla jí dále přes Dvorskou až ke kostelu. Tam byl zřejmě nejprve brod a později i můstek. Dnešní most se sv. Janem Nepomuckým je však mnohem mladší. Zřejmě nejstarší dochovaný most však máme u novoveského koupaliště za domem pro seniory. Je to jednoduchý mostek z několika podlouhlých hrubě tesaných kvádrů. Jeho stáří přesněji neznáme.

Bezpečně však víme, že nejstarší mosty, které můžeme spolehlivě datovat, byly na krkonošské císařské silnici vedoucí údolím Nisy z Liberce a dále až do Trutnova. Ty byly stavěny kolem roku 1850 a je jich hned několik. První se nachází v Proseči nad Novým Světem, nedaleko Herzigovy přádelny. Další na křižovatce Liberecké a Tovární, ten však byl modernizován a rozšířen již počátkem 20. století. Krkonošská silnice (Podhorská) překonávala i Mšenský potok - tento můstek je velmi hezký a jeho klenba je zespoda zdobena letitými krápníky. A konečně poslední z těchto mostů je na konci Pasek ve směru na Lučany, v zatáčce nad bývalým kluzištěm.

Králem jabloneckých mostů je most v Lidické ulici. Je pěkně vysoký a uprostřed má pod klenutím vodní stupeň, který umocňuje vjem šumění protékající vody. Dříve než byl postaven, býval na místě most dřevěný. V době, kdy zestárnul a byl již ve špatném stavu, museli se prý chodci při přechodu vždy pokřižovat, aby s nimi nespadl. Říkalo se mu posměšně most „Ježíšmarjájózef - tehdy přirozeně jabloneckou lidovou němčinou.

Zajímavé jsou i další mosty. Třeba hned ten vedle, v ulici U Zeleného stromu. Nahoře je nenápadný, ale zespodu z vody je vidět, že klenba je složitá a zajímavě překroucená. To proto, že ulice neprotíná řeku kolmo, ale šikmo. Mosty v Mostecké a Kamenné ulici jsou podobné a rovněž pěkné, z hrubě tesaných kvádrů. Ovšem ten v Kamenné ulici nám dělá těžkou hlavu. Pod tlakem autobusů povoluje a zřejmě ho budeme muset v blízké době nákladně opravit.

Zajímavý je i most „Odnikud nikam v parčíku v Perlové ulici. Vedl kdysi od vily do zahrady, dnes už jen z parku do plotu. Ochuzeni nejsou ani na sídlišti Nisa a v Nové Pasířské. Je tam kamenný most, dnes nenápadný a zarostlý, kdysi pojmenovaný Kupfeho lávka. Zasloužil by si též opravit.

A z těch novějších mostů? Pozoruhodný je určitě obloukový most pro tramvaj v Proseči U Kyselky z roku 1953. Velmi vydařené a pozoruhodné jsou i mosty kruhového objezdu přes Bílou Nisu u jízdárny. Uprostřed se navíc vlévá (občas) i zmizelý Válečný potok.

Před námi je opět měsíc červen, kdy oslavujeme naši řeku Nisu. A tak, až přes ni budete někdy přecházet, podívejte se, po čem jdete, třeba objevíte též něco pozoruhodného.

Lukáš Pleticha

Vytvořeno 31.5.2007 8:23:25 | přečteno 3210x | Petr Vitvar
load