Nákladní tramvají do Brandlu

Z historie tramvajové dopravy

Z Janova k Ostrému rohu

V minulých dílech našeho vyprávění o tramvajích jsme projeli linkou č. 1 z Rychnova až do Janova. Zpět se ale vypravíme nákladní tramvají. Na janovském překladišti již čeká tramvajová lokomotiva s připojenými vlečnými nákladními vozy. Uzavřený nákladní vůz je naložen výrobky sklárny a otevřené vysokostěnné vozy vezou řezivo z místní pily. Vlečné vozy jsou samozřejmě obsazeny brzdaři a my nasedáme společně s řidičem do tramvajové lokomotivy. Zatímco nákladních vozů bylo v době rozkvětu na šedesát, lokomotivy byly jen dvě. Většina vlečných vozů byla vyrobena v dílnách v Pražské ulici po vzoru prvních pěti, které dodal baron Ringhoffer v roce 1899. Obě lokomotivy, pojmenované na začátku provozu „Gablonz (Jablonec) a „Reichenau (Rychnov), byly vyrobeny ve Štýrském Hradci ve stejném roce. Jinak byly obě stejné, dvojnápravové, se stanovištěm řidiče uprostřed a s představky, ve kterých byla umístěna výzbroj. Lokomotiv bylo na první pohled proto tak málo, že řada nákladů se ve vlečných vozech přepravovala za běžnými tramvajemi osobní dopravy. Teprve v letech 1903 - 1904 doplnilo lokomotivy pět motorových poštovních vozů.

Vydejme se ale na cestu. Z Janova k Ostrému rohu křižujeme na výhybnách s pravidelnými vlaky osobní dopravy.

V Tovární ulici, obrázek se otevře v novém okněZ Ostrého rohu do Brandlu

Od Ostrého rohu jedeme již po jednokolejné nákladní trati dnešní ulicí Želivského a Tovární k Brandlu. Cestou mineme tři vlečky, dvě náleží k firmě synů Augusta Möllera a jednou byla napojena cihelna firmy Jägr. U Brandlu se nákladní trať napojovala na tramvajovou trať od centra (respektive až z Pasek), která končila těsně pod staniční budovou dolního nádraží. V místech dnešní výhybny pak odbočovaly koleje překladiště, které se přimykaly v prostoru dnešních uhelných zásobníků ke dvěma drážním kolejím.

Celá nákladní trať od Ostrého rohu k Brandlu byla uvedena do provozu v roce 1900. Zpočátku byly i na ní zastávky osobní dopravy, ale záhy byl zde zajišťován jen nákladní provoz. Pouze o Dušičkách tudy jezdily běžné tramvaje ke hřbitovu. Po druhé světové válce pak byli posledními cestujícími odsunovaní Němci z lágru v Rýnovicích k vlaku do Brandlu.

Kruhová křižovatka v Rýnovické ulici, obrázek se otevře v novém okněPostupné rušení provozu

Rozkvět nákladní dopravy byl přerušen útlumem odbytu za první světové války, obnoven po ní a další útlum přišel v době hospodářské krize. Vzmáhající se automobilová doprava pak již nedovolila další výrazný nárůst výkonů, i když ke konci druhé světové války a krátce po ní sehrály nákladní tramvaje díky nedostatku paliv a pneumatik ještě svoji roli. Ale to už byla jen jejich labutí píseň. Nákladní doprava tramvajemi byla ukončena v roce 1950 a i když se uvažovalo o využití této trati k přímým spojům po nově budované trati z Liberce k fabrikám v Rýnovicích, na novou trať již koleje připojeny nebyly. Na výhybnu meziměstské trati v Brandlu bylo ještě napojeno překladiště, kde však již opuštěné nákladní vozy čekaly na své zrušení, a i toto kolejiště bylo v druhé polovině padesátých let zlikvidováno.

Mohlo by se zdát, že pro místní nákladní tramvajovou dopravu bylo důležitější překladiště v Rychnově, většina nákladů však prošla právě přes tuto trať a překladiště v Brandlu. Směrem od Janova, Rýnovic i Mšena sem byla cesta jednodušší pro příznivější sklon a nebyla omezována osobní frekvencí. V žádném jiném městě v Čechách nesehrála nákladní doprava tramvajemi tak dominantní roli jako v Jablonci. Většinou byla jen pouhým doplňkem osobní dopravy či sloužila jen k vnitřním potřebám dopravce. Snad právě proto byly jablonecké elektrické dráhy hodnoceny jako nejlépe spravovanou a fungující malorážní společností.

Tomáš Krebs
Foto: archiv autora

Vytvořeno 31.5.2007 8:23:52 | přečteno 4444x | Petr Vitvar