Wilhelm Klaar, zakladatel jednoho z nejznámějších jabloneckých exportních domů, se narodil v Prusku. Svou kariéru začal jako prodavač a poté obchodní cestující pro jednu berlínskou firmu.

Roku 1862 převzal obchod s galanterií provozovaný jeho rodiči v braniborském Gross Neuendorf an der Oder a seznámil se s jabloneckým obchodníkem Eduardem Dresslerem. Ten mu též půjčil peníze na zřízení obchodu v Berlíně.

Klaar začal jezdit do Jizerských hor, mezi prvními zachytil nástup knoflíkové horečky a brzy se od Dresslera odpoutal. V roce 1866 vyslal do Jablonce Richarda Haasise, který tu ze skromné nákupní pobočky vybudoval prosperující obchodní dům (Podhorská čp. 54, 56, 58). Sídlo firmy - stejně jako Klaar - však nadále zůstalo v Berlíně. Roku 1872 se Haasis stal firemním společníkem, podobně jako Hans Boller, ředitel berlínské centrály.

Na konci 19. století již byla firma Klaar považována za největšího exportéra jablonecké skleněné bižuterie v zemi a zároveň patřila mezi největší prodejce tohoto sortimentu v Německu. Pobočky provozovala též v Paříži (od 1885) a Londýně (od 1895). Klaar neměl mužské potomky, a proto se v roce 1897 stal firemním společníkem jeho synovec Georg Klaar, jenž se po získání praxe v berlínské centrále přestěhoval do Jablonce. Věnoval se zejména rozvoji obchodu s Velkou Británií. K 1. lednu 1900 se Wilhelm Klaar rozhodl ze své firmy odejít. Z části peněz, které obdržel jako odstupné, zřídil penzijní pokladnu pro zaměstnance podniku.

Wilhelm Klaar sice nebyl rakouským občanem a v Jablonci nikdy trvale nežil, přesto se podílel na místních společenských akcích. Byl členem zdejší odbočky Německého školního spolku a například v roce 1892 daroval s manželkou Sophií jabloneckému evangelickému chrámu velký zvon. Roku 1905 přispěl nemalou částkou 12 tisíc korun na stavbu jablonecké měšťanské evangelické školy (dnes Spolkový dům).

Petr Nový
Muzeum skla a bižuterie