Na Jablonecku se nacházelo 9 zajateckých táborů, 18 pracovních táborů a ubytoven, umístěny zde byly i dvě pobočky koncentračního tábora Gross Rosen (dnes památník u polského města Rogoźnica). Filiálky koncentráku s internovanými politickými vězni, válečnými zajatci i kriminálními zločinci byly v Rýnovicích a v Rychnově. Vězňové zde většinou pracovali na výrobě zbraní a válečného materiálu. Podmínky, ve kterých žili, byly nelidské. Byli týráni, měli hlad i různé nemoci.

O málo lepší podmínky vládly v zajateckých táborech v Lučanech, ve Mšeně, Rýnovicích, Pasekách či Proseči. Zajatci různých národností pracovali v menších podnicích, hlavně ve sklárnách, ale i v restauracích, v zemědělství a dokonce v některých domácnostech. Směli se pohybovat i mimo tábor a shánět si potraviny a ošacení. V tom jim místní Češi často pomáhali, za což se jim dostalo slibu pomoci po skončení války.

V prvních květnových dnech ustupovala Jabloneckem německá vojska. Mohutné dunění a detonace děl ohlašovaly příchod Rudé armády. Místní Češi se ale na konec války chystali již několik let. Ustaven byl Národní výbor, později Revoluční národní výbor (RNV), a do jeho čela byl jmenován podnikatel a francouzský legionář Karel Šimon. Zástupci RNV začali v noci ze 6. na 7. května vyjednávat s německým zástupcem starosty Antonem Lehmannem a s dalšími představiteli města. Ti předali 8. května řízení města do rukou RNV. V tisku byla uveřejněna vyhláška oznamující předání správy města. Vyzývala občany, aby dodržovali klid a kázeň a aby se v případě vojenského obsazení chovali korektně. Zajištěny byly dodávky plynu a elektrického proudu, fungování městské dopravy, otevřeny zůstaly obchody s potravinami a lékárny. Byl vydán zákaz vycházení po 21. hodině.

Revoluční národní výbor převzal kromě úřadu i služebny policie a poštu. V radniční kavárně se sešlo na 200 Čechů, kteří byli rozděleni do čtyř čet a měli chránit pošty, policejní stanice, nádraží, tramvajové trati, plynárny a elektrárny. Významnou složku těchto obranných sil tvořily skupiny Francouzů, Italů a Rusů propuštěných z táborů.

Ve stejný den Češi převzali i obecní správu v Kokoníně, Lučanech, Mšeně, Loučné, Hraničné a Janově. Velká kolona německé armády, projíždějící přes Lučany a Novou Ves k Černé Studnici, byla napadena osmi sovětskými letadly. Rozbitá auta zůstala stát na silnici a vojáci se rozprchli v lese. Bomby spadly i na Maršovice, Skuhrov, Černou Studnici, Rychnov a Kokonín.

V úterý 8. května 1945 ve čtvrt na čtyři zavlála na radniční věži československá vlajka. Večer ve 22 hodin přišla zpráva o vojenské pomoci a následující den dorazil vojenský oddíl vedený nadporučíkem Pleskotem a partyzáni s nadporučíkem Jarošem. Ve stejný den procházely Jabloncem několikatisícové oddíly SS z Litvy a Lotyšska, po nichž zbyly na Horním náměstí tanky a těžká vozidla. Večer pak projeli Jabloncem průzkumníci Rudé armády a ve čtvrtek 10. května přijeli do města vojáci 88. střelecké divize generálmajora N. S. Samochvalova, kteří se usídlili u Smržovky. Toho dne byl Jablonec naposledy bombardován, přičemž přišel jeden občan o život.

Tak skončila válka v našem městě. Další velké problémy ale měly teprve přijít…

Václav Vostřák