Počátkem května uplyne 150 let od zahájení provozu na jedné z nejdůležitějších dopravních tepen našeho regionu. Jedná se o železniční trať Pardubice - Liberec, kterou vybudovala a do zestátnění provozovala rakouská c. k. privátní společnost „Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn“, tj. Jiho-severoněmecká spojovací dráha. Stavba 166 km dlouhé tratě byla významná jak pro náš region, tak pro celé mocnářství. Navazovala na ni trať Liberec - Žitava, čímž monarchie získala druhé železniční spojení se Saskem. Průmysl se dočkal dobré spojnice pro dopravu uhlí od Jaroměře a Žitavy.

Práce začaly v roce 1856 a provoz byl slavnostně zahájen 1. května 1859. V našem okrese se stavělo v letech 1857 - 1859 a dílo rychle pokračovalo. Kámen na stavbu rychnovského viaduktu byl těžen v Kokoníně v lomech při dnešní Krkonošké a Pražské ulici. Pro dopravu kamene na místo stavby byla zbudována okresní silnice z Jablonce do Hodkovic. Dobové prameny si ale stěžují, že místní lidé neměli ze stavby velký užitek, neboť většinu prací prováděli barabové (putující železniční dělníci). Železnice i silnice nám tady však zůstaly a slouží lidem dodnes. Ačkoliv trať přímo přes Jablonec nevede, město na ní tehdy získalo první stanici. Ta se nejprve nazývala Reichenau a od roku 1863 Reichenau-Gablonz (Rychnov-Jablonec). A tak se Jablonec objevil na železniční mapě a v jízdních řádech.

Jakoby zde ale byla drobná záhada. Vlastivědná pojednání z druhé poloviny 19. století se zmiňují o tom, že jablonecká pošta se vozila k vlakům do Liberce, Hodkovic či Železného Brodu. Ale proč ne do Rychnova? Důvod byl v tom, že dostavník do Rychnova stavěl na rozcestí u hájovny na Dolní Dobré Vodě a odtud se k vlakům chodilo pěšky. Rychnov totiž v té době ještě vlastní vlakové nádraží neměl. To získal až 16. 7. 1886. Zastávka nebyla ani v Rádle. Stanice „Reichenau-Gablonz“ se nacházela na 144,6 km, v půli cesty mezi Rychnovem a Rádlem, v místě zvaném Buschdörfl. Byl to spíš strážní domek, jakási „vechtrovna“ - jak z Cimrmanovy Švestky. U něj byla zahrádka a u kolejí ušlapané nástupiště. Tak vypadala ona stanice „Rychnov - Jablonec z dávných jízdních řádů, kde ani všechny vlaky nestavěly.

Železniční společnosti se místo mezi Rychnovem, Rádlem a Jabloncem jevilo při stavbě jako optimální. Ani jedna z obcí se nezdála být tak významnou, aby stála za vlastní nádraží. Ke stanici bylo odevšad stejně daleko, jenže přístup k ní byl svízelný, místo bylo odlehlé a cesty mizerné. Za nepříznivého počasí se ke stanici nedalo dojet. Až po opakovaných suplikách se roku 1886 rozhodla železniční správa postavit nádraží přímo v Rychnově. A už po devíti letech se z důvodu velkého vytížení muselo rozšiřovat! V roce 1890 se dočkalo své zastávky i Rádlo.
Tři dny po otevření rychnovského nádraží skončila téměř třicetiletá existence železniční stanice Rychnov - Jablonec. To je tedy zajímavá, dnes zcela zapomenutá historie prvního jabloneckého nádraží. Z někdejších tří usedlostí samoty „Buschdörfel“ a vechtrovny stojí dnes už jenom dům č. p. 59. Napadlo by někoho, že to kdysi byla nádražní restaurace?

Lukáš Pleticha