Město bylo uklizené, slavnostně nazdobené a všichni - jiskřičky, pionýři, svazáci ze škol a pracující ze závodů i členové zájmových kroužků a organizací - se na tuto manifestaci míru a jednoty chystali. Průvod se formoval u Jablonexu, šel na Horní náměstí (tehdy náměstí Rudé armády a zkráceně „ruďák“), poté kolem radnice a Lidickou ulicí na Dolní náměstí (náměstí Jana Švermy, čili „švermák“). Zde končil před tribunou nebo dříve pokračoval ještě dál až na „třídu 5. května.“

O devět dní později následoval další svátek - historicky mnohem významnější - 9. květen - Den osvobození. Dnes se slaví 8. květen - Den kapitulace německých branných sil a tím i konec války v Evropě. Jenomže pro naši zem skončila válka až právě 9. května osvobozením Prahy Rudou armádou. U Příbrami se pak dokonce ještě bojovalo i v několika následujících dnech se zbytky jednotek hlavně SS. Ty chtěly uniknout sovětskému zajetí a probít se na poslední chvíli ke spojencům na západ za demarkační čáru.

Jablonec s blízkým okolím byl naštěstí válečných operací ušetřen. Prakticky jediným šrámem za celou válku bylo několik kráterů ze spíše náhodného odhozu bomb lehčího kalibru, pravděpodobně ze sovětských letadel. To se stalo někdy kolem 7. května. Prý si vyžádal dvě náhodné oběti z řad civilistů. Mnohem hůře dopadl Bedřichov, který byl ve stejné době z neznámých důvodů těžce bombardován. Bylo pobořeno mnoho domů a řada civilních obětí. Mnoho občanů z Jablonce a Liberce přitom prý přišlo o majetek, neboť si již dříve uschovali cennosti ke známým do strategicky nevýznamné vsi v okolí - do Bedřichova. To z obavy před bombardováním a dobýváním měst.

Konec války přinesl osvobození stovkám zajatců a totálně nasazeným zahraničním dělníkům, kteří nuceně pracovali v jabloneckých podnicích pro potřeby války. Vyráběly se zde technologicky složitější součásti vojenské výstroje i výzbroje, komponenty radarů, zaměřovací optika i lehčí zbraně. Historie Jablonce za druhé světové války a po ní je zajímavá, ale na své objektivní zpracování stále čeká.

Mnoho zajatců, nasazených dělníků a vězňů, hlavně z rýnovického lágru, se však konce války nedožilo. Zahynuli v důsledku zacházení, špatných podmínek a infekčních nemocí. Nedávno byly objeveny seznamy obětí. Je ovšem otázkou, jsou-li úplné. K uctění jejich památky se pořádá smuteční tryzna u hromadného hrobu. V areálu LIAZu se po vězních dochovaly i zajímavé nástěnné malby, které byly v roce 1954 dokonce restaurovány. Dnes je prostor využíván jako sklad a malby nešetrným užíváním, bohužel, velmi trpí. Uctíváno je i místo na hlavním hřbitově, kde jsou pochováni čtyři rudoarmějci. Ti zahynuli nedlouho po konci války, za jakých okolností ale dnes už nevíme.

Konec války připomínaly též dvě velké společenské události, tentokrát již radostnější - lampiónový průvod s ohňostrojem a Mírové slavnosti. Průvod chodil jako dnes z centra k přehradě, ohňostroj se odpaloval od Slunečních lázní.

Mírové slavnosti se odehrávaly na Tajvanu a v okolí. Připraven býval zajímavý program - vystupovala zde řada populárních umělců a souborů, konala se pionýrská pouť, členové Svazarmu předváděli své dovednosti a návštěvníci si vše mohli vyzkoušet. Veřejně vystoupit mohli i amatérské i profesionální hudební a skupiny. A chybět nemohl samozřejmě ani lunapark. Podle dobových záznamů se zdá, že květnové oslavy bývaly časem, kdy Jablonec táhnul svorně za jedno.

Lukáš Pleticha