Tramvají z Jablonce do Janova

Minule jsme se svezli tramvají z Rychnova a jízdu jsme ukončili ve výhybně v Pražské ulici. Nastoupíme tedy znovu do staré tramvajové soupravy linky č. 1 a můžeme pokračovat do Honsberku, dnešního Janova.

Příjezd na náměstí

Z Pražské vjedeme do ulice 5. května a ostrým obloukem vlevo odbočíme do Lidické. Přes zastávku na Dolním náměstí pokračujeme vzhůru k nové radnici na Mírovém náměstí. S rachotem kol křižujeme koleje linky č. 2 z Pasek do Brandlu, respektive k hlavnímu nádraží. Na náměstí odbočovala odstavná kolej pro vykládání zboží, která byla používána pro dopravu materiálu při výstavbě radnice. S nadsázkou se dá napsat, že právě jablonecká radnice „přijela z větší části tramvají. Odstavnou kolej tvořila splítka s jeřábovou dráhou a přivezený náklad se ihned překládal na stavbu. Po dokončení radnice byla tato odstavná kolej zrušena. V dolním rohu náměstí poblíž křížení obou linek stával objekt čekárny, nejdříve dřevěný a později zděný. Kromě čekárny zde byla i dopravní kancelář, v níž se daly koupit jízdenky nejen na tramvaj, ale i na železnici do celého tehdejšího mocnářství.

Zastávka zde byla ve velkém sklonu, a tak tramvajáci museli dodržovat přísné předpisy. Větší stoupání však přišlo až za radnicí v Kubálkově ulici, v místech, kde je dnes kus kolejí a starý zastávkový sloupek. Sklon tady dosahoval 105 promile, což představovalo skutečnou kuriozitu nejen mezi českými tramvajovými tratěmi, ale i v evropském měřítku.

Překladiště Mšeno (naproti Zlatému jelenu), obrázek se otevře v novém okněMířeme do Mšena

Přes Horní náměstí, kde byla výhybna, pokračovala trať jednokolejně při pravé straně Palackého třídy na další výhybnu ve Mšeně. Přibližně od úrovně přehradní nádrže se však klikatila starou zástavbou zlikvidovanou při výstavbě mšenského sídliště. V letech 1903 až 1950 zde bývala i odbočka vlečky do sklárny Josefa Priebsche. V roce 1906 před ní byla postavena výhybna, ze které odbočovala další vlečka sloužící při výstavbě přehradní hráze. Za výhybnou ve Mšeně pak byla i nákladní stanice a překladiště.

Trať pokračovala k Ostrému rohu, kde odbočovala vpravo na Janov, zleva se v křižovatce napojovala nákladní trať od Brandlu. Za křižovatkou byla výhybna a za ní vlečky sklárny Leopolda Riedla a dvě vlečky textilky Mauthner & Österreicher. První vlečka textilky měla rozsáhlé kolejiště, které bylo za její existence několikrát přestavováno. Uvedené vlečky byly většinou obsluhovány přes nákladní trať a železniční překladiště v Brandlu, protože trasa do Rychnova byla komplikována velkými sklony na trati. Dále tramvaj pokračovala přes Loučnou a výhybnu kolem hostince Modrý Dunaj do Janova. Za levým obloukem pak byla vlečka do sklárny a proti jejímu objektu byl vystavěn objekt překladiště se skladem a vozovnou pro jeden tramvajový vůz.

Konečná v Janově nad Nisou

V zářezu pod skalním masivem bylo kromě konečné stanice vybudováno i kolejiště pro nákladní tramvaje, které bylo na vjezdu chráněno závorou proti ujetí odstavených vozů. Před konečnou stanicí byl několik let před ukončením provozu postaven kolejový trojúhelník pro obracení vozů. Tramvaje zajely nejdříve do kusé koleje podél cesty na Velký Semerink a pak couvaly i s vlečným vozem a cestujícími na konečnou.

Ukončení provozu

V padesátých letech trvala cesta z Rychnova do Janova celou hodinu. Mezi Vrkoslavicemi a Mšenem byla linka č. 1 posilována vloženými vozy linky č. 3. Ještě v roce 1962 byly v těchto místech hledány lokality pro možnou výstavbu kolejových smyček, jež měly společně se zjednosměrněním vozů a zrušením průvodčích zefektivnit provoz.
O rok později však byla přijata koncepce autobusové dopravy a na celou trať vyjely tramvaje naposled v březnu 1965. Výhybna v Pražské sloužila tramvajím do Liberce až do roku 1972. Nákladní doprava však byla zastavena mnohem dříve, po roce 1950 byly přívěsné vozy a lokomotivy využívány už jen sporadicky při opravách tratí, častěji byly odstavovány na kolejích již nepoužívaných vleček a překladišť. Kromě zmíněného kousku kolejí tak tramvaje připomíná jen torzo janovského překladiště, trolejové úchyty na některých domech a někde i základy sloupů či traťové kilometrovníky.

Tomáš Krebs
Foto: archiv autora

Vytvořeno 9.5.2007 14:41:34 | přečteno 6871x | Petr Vitvar