Tento pamětní štít připomíná významný mezník v dějinách jabloneckého školství. Dne 18. července roku 1851 císař František Josef I. schválil povýšení zdejší farní školy na školu hlavní. Ke dvěma dosavadním třídám byla připojena třída třetí s rozšířenou výukou kreslení.

Vzdělání považovalo liberálně smýšlející vedení obce za velmi významný krok na cestě k rozvoji a prosperitě. Základy vzdělání, které poskytovala triviální farní škola, tedy znalost čtení, psaní a počítání již nepostačovaly požadavkům moderní doby. Místní průmyslová výroba se slibně rozbíhala a rodiče zdejších dětí, zvláště ti movitější, si přáli vypravit své potomky do světa podnikání s lepšími znalostmi.

Jednání o zřízení třetí třídy začala v roce 1850. Tehdy do Jablonce zavítal čerstvě jmenovaný zemský školní rada P. Johann Maresch. Doprovázel ho Wilhelm Herzig, lékař, pozdější redaktor listu Reichenberger Zeitung a bratr nešťastně zesnulého spolumajitele textilních továren, poslance říšského sněmu Karla Herziga. Starosta Josef Pfeiffer a obecní radní Anton Weiß využili této příležitosti a požádali zemského školního radu o změnu statutu místní školy. Panovník a místodržitelství oficiálně změnu schválili o rok později.

Pamětní štít nechal v roce 1853 zhotovit Alois (Louis) Herzig jako vzpomínku na své vítězství ve střelecké soutěži a také jako připomínku zásluh rodiny Herzigů o jabloneckou školu. Třetí z bratrů Herzigových vedl továrnu v Proseči-Novém Světě, kterou nejdeme v průhledu vpravo. V levém okně je pak kostel sv. Anny. V místnosti vpravo stojí školní knihovna, o jejíž založení se v roce 1839 zasloužili členové střeleckého sboru.
Podle Karla R. Fischera je zobrazeným pedagogem vedoucí školy Donat Woprschalek, avšak mohl by to být též Anton Gaudek, první učitel s kvalifikací pro hlavní školy. Děti se zabývají studiem předmětů, o které byly rozšířeny osnovy hlavní školy. Pro Jablonečany byl důležitý především zeměpis, což naznačuje globus a mapa Českého království. Výuku kreslení připomíná kresba s přírodním motivem zcela vlevo. Kreslení ale nebylo tak jako dnes považováno za předmět, ve kterém by se měla rozvíjet tvůrčí fantazie, ale bylo spíše disciplínou, v níž byla ceněna hlavně schopnost přesně zobrazit realitu. Další z žáků se na tabuli zabývá základy geometrie.

Symbolický význam má úl v popředí. Nabádá k neúnavné píli. Kniha a lyra reprezentují vědění a umění. Tři postavy na podstavci představují víru (s křížem a biblí), umění (vlevo s úhelníkem) a vědu (vpravo s globusem). Břečťan vinoucí se kolem nápisu, který informuje o panovníkově rozhodnutí, symbolizuje nehynoucí lásku a vděčnost.

Jana Nová
Muzeum skla a bižuterie