Tehdy měla být zrušena parní elektrárna v jabloneckém Brandlu. Ve stejné době se stavěl i nový palác Jablonexu, který bylo potřeba dálkově vytápět. Tyto dvě skutečnosti byly využity k vybudování prvních dálkových rozvodů tepla v Jablonci nad Nisou. V letech 1958 - 1960 byl realizován parovodní napáječ Brandl - Autobrzdy - Jablonex, který odtud pokračoval dále do města. Tak vznikl v Jablonci základ sítě centrálního zásobování teplem. Zmíněný napáječ byl později prodloužen i k sídlišti Janovská.

Původním záměrem byla společná výroba tepla a elektrické energie. Kombinovaný cyklus se však po opakovaných poruchách generátoru neosvědčil, a tak byla turbína demontována. Elektrárna byla následně k 1. lednu 1960 vyřazena z resortu energetiky a převedena do sféry místního hospodářství.

Po zahájení výroby tepelné energie se postupně k odběru připojovaly objekty průmyslové a bytové zástavby, jež se nacházely v blízkosti trasy parovodu. Tím ale došlo koncem šedesátých let k vyčerpání kapacity Brandlu. Připravovaná výstavba sídliště Žižkův Vrch se vyřešila připojením doplňkového zdroje tepla se čtyřmi kotli Sl 35 v areálu výtopny Brandl.

Teplo z Pasek dnes nikdo nepotřebuje

Po výstavbě sídliště Šumava zajišťovala zpočátku dodávky tepla mobilní výtopna se dvěma kotli spalujícími lehký topný olej. Tak zvaná „balenka“ hučela a dýmala na rohu Spojovací a Vysoké ulice od ledna 1971 do dubna 1974. V provozu byla ještě jednou v srpnu 1974, kdy nahradila systém Liaz - Brandl a mohla tak proběhnout oprava obou kotelen.

Odstavení „balenky“ bylo umožněno dokončením propojovacího parovodu Liaz - Brandl, k jehož zprovoznění došlo 14. 12. 1973. Vytápění sídliště Šumava pak zajišťovala rekonstruovaná výtopna Bižuterie v Jabloneckých Pasekách, odkud vedl parovod do Spojovací ulice. Její výkon byl po havárii v prosinci 1974 stanoven na 2 — 25 a 2 — 10 tun za hodinu. Byl to však výkon vyšší, než bylo možné v oblasti Pasek spotřebovat. Proto se započalo se stavbou dalšího propojovacího parovodu Bižuterie - ul. Dr. Randy, který fungoval od topné sezony 1980 - 1981.

Tím byl dokončen plán na vytápění celého Jablonce. Situace se ale poměrně brzy změnila. Zastavení výstavby nových sídlišť, zateplování domů i další úspory vedly k postupné odstávce výtopny u pasecké železniční zastávky. Zrušeno bylo i stáčení mazutu v Podhorské ulici, který sem byl dopravován z nádrží stojících vedle výtopny. V provozu už zůstal jen anténní systém na paseckém komínu.

Zaniklo tak technické dílo, které se stalo nevábnou dominantou Jabloneckých Pasek. Blízkost sídlišť, domova důchodců i přírodního prostředí má dnes přednost. A tak nyní jde už jen o to, jak s rozpadající se kotelnou v budoucnu naložit.

Václav Vostřák