Chojnik - hrad na skalním ostrohu

Sobieszow - Przelęcz Żarska - Pekelný kámen - Chojnik - Skalní hřib - Zbojnické skály - Sobieszow. Celkem přibližně 6 km. Do výchozího místa vlastní doprava.

Kdo jel za pěkného počasí po silnici od Harrachova do Jelení Hory, ten jistě obdivoval mohutné hřebeny Krkonoš, které spadají do Jelenohorské kotliny. V předhůří hlavního hřebene vystupuje i řada nižších kopců, přičemž jedním z nejnápadnějších je vrchol se zříceninou hradu. Je to Chojnik, který Němci žijící zde do roku 1945, nazývali Kynast. Je pravděpodobné, že Kynast nad Jabloncem získal své pojmenování právě podle tohoto hradu.

Nejběžnějším výchozím místem na Chojnik je obec Sobieszow, od roku 1976 městská část Jelení Hory. Dojedeme sem přes Sklářskou Porebu a Piechowice. V Sobieszowě sídlí ředitelství Krkonošského národního parku a v jeho budově je stálá expozice Muzea přírody. V roce 1989 zde bylo založeno též alpínum krkonošských rostlin.

Nedaleko kostela Nejsvětějšího srdce Páně najdeme křižovatku značených cest, z nichž několik směřuje k oblíbenému Chojniku. Zkusme jít po červených značkách. Brzy nás dovedou na okraj lesa, kde cesta začne strměji stoupat. Později odbočíme na značení zelené, které nás přivede do Żarského sedla (Przelęcz Żarska, dle blízkého kopce). Hrad již není daleko a po žlutě značené stezce dojdeme kolem Pekelného kamene k hradní bráně.

Na prvním nádvoří se nachází pokladna (dospělí 5, děti 3 zloté) a restaurace s turistickou ubytovnou. Teprve odtud se dostaneme na hlavní nádvoří, kde můžeme vyslechnout reprodukovaný komentář o historii hradu. Stojí tu osmiboký kamenný pranýř a vchází se odtud na schodiště, po němž se dá vystoupat na hradby a hradní bergfried. Tato obranná věž dnes slouží jako rozhledna skýtající vynikající vyhlídku.

Hrad vznikl v polovině 14. století a jeho zakladatelem byl kníže Bolko II. Jeho smrtí hrad přešel do majetku prastarého německého rodu Schaffgotschů. Po řadě historických peripetií udeřil v roce 1675 do hradu blesk, načež vyhořel a nebyl pak již nikdy obýván.
Vrátit se můžeme buď pohodlně po červených značkách, nebo romantickou stezkou okolo Skalního hřibu a Zbojnických skal. Tato cesta je značená černými značkami.

Navržená trasa vede po kamenitých cestách a výstup je místy strmější.

Lze použít mapu KČT č. 22 Krkonoše, 1 : 50 000, nebo lépe některou z podrobnějších polských map.

(os)

Další informace

Vytvořeno 29.3.2010 10:18:31 | přečteno 2968x | Petr Vitvar