Velikonoce znamenají i pro Romy Velkou noc. Patří mezi svátky, které Romové jako katolíci považují za nejvýznamnější. V romském jazyce jsou Velikonoce označovány slovy patradži a nebo bari rat, což v překladu znamená právě Velká noc.

Většinu zvyků, kterými Romové oslavovali Velikonoce, si s sebou přinesli ze svého původního domova, ze Slovenska. Moje vzpomínky na způsob oslav velikonočních svátků sahají zejména do 60. a 70. let. Byla to doba, kdy Romové úzkostlivě dbali na dodržování svých tradic a zvyků, ke kterým patřila především soudržnost, přátelství a vyjadřování úcty jeden druhému, tzv. pačiv. Bylo samozřejmostí, že v době velikonočních svátků se sjížděli příbuzní z celé republiky, aby mohli spolu tento svátek oslavit.

Období velikonočních svátků znamenalo pro romské hospodyně spoustu práce v kuchyni při přípravě velikonočních lahůdek. Na romské velikonoční tabuli nesmělo chybět zejména pečené maso od jehněčího po uzené a vepřové, připravovala se nadívaná kuřata. Podobně jako na Vánoce se vařila silná hovězí polévka s haluškami a také nezbytná goja a holubky (psali jsme o nich v prosinci). Také pečivo bylo podobné tomu vánočnímu - záviny šinga se plnily mákem a tvarohem, k tomu přibyly nezbytné mazance. K pití bylo pivo, víno a různé druhy kořaliček.

V neděli, na Boží hod velikonoční, se v každé domácnosti konaly pilné přípravy na Velikonoční pondělí, kdy se očekávali již od samého rána staří i mladí koledníci. Pro ně měla každá hospodyně připraveno několik desítek velikonočních kraslic. Bylo povinností každé hospodyňky postarat se o chutné pohoštění pro všechny své koledníky.

V Jablonci nad Nisou bylo nepsaným zvykem, že již od sedmé hodiny ranní přicházeli dospělí muži povinšovat a také polít ženy vodou na znamení příchodu jara. Řada z nich měla u sebe své hudební nástroje. Povětšinou měli housle ukryté pod sakem a tahací harmoniku a již před vstupem do bytu začali muzicírovat. Všichni hudebníci museli povinšovat nejen svým příbuzným, ale i známým a kamarádům. Mezi nejznámější hudebníky tehdy v Jablonci patřili pánové Kaleja (přezdívaný Vilmoš), Kuča (Baloľogar), Vojtěch Čuri, Pešta (Štigľo), Horvát (Pukač) nebo Čarný (Janoš), Kovač (Karči) a mnoho dalších. Kolem desáté hodiny dopoledne začali romské rodiny obcházet chlapci s pomlázkou.

Pro Romy je významný také 8. duben - Mezinárodní den Romů. Den je slaven na paměť prvního mezinárodního kongresu Romů, který se uskutečnil ve dnech 7. - 12. 4. 1971 v Chelsfieldu u Londýna. Zde byla přijata mezinárodní romská hymna vycházející ze staré písně rumunských Romů „Djelem, djelem…“ a také vlajka. Ta je modrozelená s červeným kolem uprostřed. V závěrech jednání kulturní komise se objevil požadavek, aby majoritní populace používala pojmenování Rom.

Anna Cínová