Číše s erbem Wanderů von Grünwald

Zázračné prameny

Severní Čechy, patrně Jablonecko, kolem r. 1818. Křišťálové sklo, foukané, broušené a ryté - erb a text „Familigen Wappen deren Wanndner von Grünenwaldt („Rodový znak oněch Wanderů z Grünwaldu“). Výška 15,5 cm, součást stálé expozice muzea.

O huťmistrovském rodu Wanderů toho není známo mnoho. Jako první je v Jizerských horách zmiňován sklářský mistr Georg Wander, a to v souvislosti se sklárnou ve Mšeně (byla založena kolem 1548). Zanechal po sobě syny Eliase a Georga. Roku 1599 bratři spolu se svými bratranci pro své osoby obdrželi erbovní list.

V Jizerských horách Wanderové působili též v Bedřichově (založen 1598) a po polovině 17. století provozovali sklárnu v Huti (založena 1558). Zdejší huťmistr Georg Wander (1636 - 1712) byl roku 1676 prostřednictvím Tomáše Pešiny z Čechorodu povýšen do šlechtického stavu se stejným domicilem jako jeho renesanční předkové. Jeho syn Georg Franz Wander von Grünwald (1681 - 1749) prodal zadluženou sklárnu v roce 1717 majitelce panství Polyxeně Elisabeth Desfoursové, se kterou měl soudní rozepře již jeho otec. Za utržené peníze si zakoupil dům v Turnově a zřídil v něm šenk.

K pokračovatelům rodu patřil i ředitel c. k. úřadu pro stavbu silnic a císařský rada Josef Wander, rytíř z Grünwaldu (1759 - 1822), jenž povýšení do šlechtického stavu dosáhl v roce 1818. Tehdy si též patrně nechal zhotovit číši s rytým rodovým znakem, kterou na počátku 20. století jeho vnučka darovala jabloneckému muzeu.

Petr Nový
Muzeum skla a bižuterie

Vytvořeno 3.4.2009 10:24:36 | přečteno 2284x | Petr Vitvar