Taneční zábavy a veselice

O starých jabloneckých hospodách

Tři krále, 6. ledna, začíná masopust, období, kdy se - na rozdíl od půstu - pojídání masa povoluje. V tomto čase trvajícím až do Velikonoc se také vždycky pořádalo nejvíc tanečních zábav a plesů. A kde jinde, než v hospodách a restauracích! Taneční sály byly krásně vyzdobeny, připravovaly se tomboly, hospodští doplňovali zásoby nápojů a jídel. Lidé si pořizovali nákladné toalety, kadeřníci byli na roztrhání, plakátovací plochy zaplnila oznámení. Plesová sezóna mohla začít. Účast na nejvýznamnějších plesech byla společenskou nutností.

Dobrá Voda

Velmi známé v tomto směru bývalo pohostinství na Dobré Vodě. Podle studánky s údajně léčivou vodou se osadě říkalo Guttbrunn, čili Dobrá Studnice. Příliv výletníků vedl pana Langa, majitele vrkoslavického hotelu Lang, ke stavbě tzv. Guttbrunnwarte. Honosná stavba časem získala několik sálů, zahradní restauraci i vyhlídkovou věž. Prý tu byli schopni přijmout až dva tisíce lidí! Lang vymyslel i skvělý slogan, když hosty zval do „Pivního sanatoria“.

Po roce 1945 provozoval restauraci J. Drobník z Návarova. Nepochopení souvislostí je zjevné na dobové pohlednici, kdy bylo zařízení zváno „Guttbrunnova bouda“. Společenské změny nakonec přivedly slavný hostinec k pádu. Nezabránily tomu ani vyhlášené Silvestry a taneční zábavy. Před tím byl objekt sice ještě využíván jako drůbežárna a sklad obilí, ale roku 1966 byl zbourán.

Hotel Zlatý jelen kolem roku 1910, obrázek se otevře v novém okněZlatý jelen

Na opačném konci města, ve Mšeně, býval význačným centrem zábavy a tance hotel Zlatý jelen. Už v roce 1767 zde stála sýpka poplužního dvora, jež byla v majetku Schürerů z Waldheimu. V roce 1775 byla přeměněna na první mšenskou hospodu U Jelena, jejímž majitelem byl fořt Johann Weber. Při číslování domů jí bylo přiděleno popisné číslo 70.

V roce 1897 byl k hospodě přistavěn velký sál, objevil se i nový název U Zlatého jelena. Dlouhodobě neudržovaný objekt, provozovaný podnikem Restaurace a jídelny, postupně dožil a v 70. letech musel ustoupit nové zástavbě. Dodnes však na jeho místě najdeme stejnojmenné zařízení.

Hotel Corso

Jednalo se zřejmě o nejznámější jablonecký podnik, kde se pravidelně tančilo. Také tato budova byla opakovaně upravována a měnila se i její jména. Původní název Hotel Carlsbad změnil např. nový majitel na Hotel Erlebach.

Z pohlednice je patrné, že vedle vchodu do hotelu byla i cukrárna, pozdě i bufet. Z druhé strany, z ulice A. Chvojky, byla v 60. letech otevřena Skleněnka. Název souvisel s výzdobou tvořenou skleněnými tyčemi a mačkářskými kleštěmi. Hojně ji navštěvovala jablonecká mládež. V 60. letech mívalo Corso otevřeno nejdéle do noci. Pravidelné bývaly dohady personálu s hosty o nezbytnosti společenského oblečení. V té době se tu pořádaly velmi populární „čaje o páté“. K paradoxům patřilo, že začínaly v 16 hodin a pilo se během nich hlavně pivo.

V Jablonci se samozřejmě hrálo a veselilo i v mnoha dalších lokálech. Jmenovat můžeme Telefonku, Šván, Tajvan nebo Petřín, v okolí pak Černou studnici, Prosečskou chatu, Vinšovku, Vyhlídku atd.

Václav Vostřák

Vytvořeno 2.4.2008 10:48:10 | přečteno 4338x | Petr Vitvar