Krátké ohlédnutí

Projektový záměr pro úpravy prostoru mezi Bílou Nisou, ulicí U Hřiště, panelovými domy v ulici F. L. Čelakovského a požární stanicí Jablonec n. N., má již několikaletou historii. Původně zde bylo navrženo pouze fotbalové hřiště s optimální orientací východ - západ. Jenže - zatímco orientace pro hřiště byla optimální, pro lidi bydlící v přilehlých domech byla nepřijatelná. Hřiště s plánovanou umělou trávou mělo ležet doslova pod okny, v jednom místě sotva 15 metrů od domu. Jak by se ve věžácích po realizaci tohoto záměru lidem žilo, to si umí každý představit. Tréninky, zápasy, pískot, hlasité projevy trenérů, to vše přímo pod okny. Záměr s místními lidmi konzultován nebyl, byli postaveni před hotovou věc. Občané se proti tomuto záměru oprávněně vzbouřili a tehdejší vedení radnice od realizace ustoupilo. To bylo v létě roku 2006.

Současný stav

Neutěšený stav však přetrvává. Plocha se vzrostlou náletovou zelení, dílem vykácenou, dílem s navážkou, z níž se za sucha práší, a kromě nevábného vzhledu také poskytuje útočiště nežádoucím návštěvníkům a znemožňuje kontrolu. Obyvatelé ulice F. L. Čelakovského jsou s tímto dlouhodobě velmi nespokojeni. Právem. Náměty na využití prostoru jsou ale protichůdné. Zatímco místní občané preferují především park s rekreačními sportovními aktivitami, fotbalisté sídlící v sousedství potřebují rozšířit tréninkové plochy pro práci s mládeží. Základní tezí, na níž se shodují všichni, je to, že prostor si úpravu rozhodně zaslouží. A my dodáváme: úpravu takovou, která poslouží co nejvíce obyvatelům. Tak, aby v místě vznikl park, kde si na své přijdou příznivci různých rekreačních sportovních odvětví a současně nesportovci, tedy nikoliv pouze příznivci fotbalu. Avšak nalezne-li se přijatelný způsob, proč fotbalisty vylučovat?

Hledání východiska

Východisko je složité. Jsou zde různé skupiny s různými nároky, a jde o to, jak je skloubit dohromady. Jak život na území parku zorganizovat tak, aby si co nejvíce lidí přišlo na své a přitom se co nejméně navzájem obtěžovali a překáželi si? Existence parku bude nejvíce dopadat na lidi bydlící v ul. F. L. Čelakovského. Na druhou stranu park má daleko širší spádové území a nemůže se podřídit jedině a pouze místním obyvatelům. Park stáhne uživatele ze širšího okolí. A ti by zase neměli provozováním aktivit překážet místním.

Místo má sloužit všem

Východiska komplikovaná, zadání složité…, ale architekt Josef Faltejsek se s ním vypořádal obstojně. Základní myšlenkou nové koncepce se stala in-lineová dráha, která obkrouží hřiště pro veřejnost (nikoliv pouze pro organizované fotbalisty), a dále v parku utvoří smyčku, takže bude možné nerušeně jezdit po okruhu. V území bude umístěno i streetballové hřiště a dále dvě dětská hřiště. Pro příznivce kolečkových bruslí bude v parku i kopeček a plocha pro další bruslařské aktivity. A další skupinou, na kterou bude v parku pamatováno, a kteří si své místo zaslouží, jsou také senioři. Ti naopak potřebují místo, kde se budou moci v klidu a neohrožováni aktivitami mladších a pohyblivějších generací procházet, odpočívat a relaxovat. Koneckonců, ani míst pro vycházky s malými dětmi není nikdy dost.

Projednání s občany

Jelikož otázka řešení parku má již svou historii a je i místními ostře sledovaná, svolal jsem k otázce řešení parku setkání s místními občany. To proběhlo 26. února 2008 v pedagogicko-psychologické poradně ve Mšeně. Na setkání jsem pozval všechny obyvatele z bezprostředního okolí. Dostavili se však i početní příznivci fotbalu. Cílem setkání bylo rozhodnout o charakteru a určení sportovních ploch. Zatímco proti in-lineové dráze, dětským hřištím, streetballovému hřišti i další ploše pro bruslaře vcelku nebylo námitek a byly dle návrhu převážnou většinou přítomných akceptovány (drobné připomínky k detailům budou dále v mezích technických možností řešeny), otázka velkého hřiště se stala ožehavým tématem číslo jedna.

Projednání možností

Ve studii bylo hřiště na základě dřívějších poznatků otočeno o 90°, tak aby nebylo přímo pod okny krajního domu v ul. F. L. Čelakovského. Má se jednat o hřiště pro veřejnost, hlavně pro neorganizované kluky ze sídliště, kteří si chtějí jít zakopat. S ohledem na údržbu bylo navrženo jako perkové. Ovšem během setkání bylo možné též rozhodnout o variantě několika menších různých hřišť v dané ploše velkého hřiště pro fotbal nebo i různé sporty či o hřišti se sdíleným provozem, v určitou dobu vyhrazeném pro fotbalisty, jinak pro veřejnost. A nebo také pro žádné hřiště či potvrdit navrhovaný perkový pozemek.

Fotbalisté versus ostatní

Zástupci fotbalistů však takováto jiná řešení zásadně odmítali, a nutno podotknout, že chvílemi i dosti nevybíravě. Sympatie místních si svým chováním rozhodně nezískali. Rádi by prostor zabrali pro sebe a na místě vybudovali plochu nejlépe s umělou trávou pro účely fotbalového klubu. To však je myšlenka pro většinu místních zásadně nepřijatelná. S fotbalisty i jejich provozem mají své nepříliš dobré zkušenosti. Znají pískot a občas i dost nevhodné projevy trenérů vůči svěřencům. Představa, že jim vznikne další taková plocha pod okny, je přiváděla téměř k nepříčetnosti. Padaly pak i návrhy, že než další plochy fotbalistům, pak raději nic. A nebo jenom park bez sportovišť. Zdálo se, že situace je dokonalý pat a řešení mít nebude. Ovšem tyto poslední návrhy, ač nakonec bez širší podpory, se ukázaly pro další vývoj velmi důležité. Pomohly přítomným místním si uvědomit, že vlastně park s možnostmi rekreačního sportovního vyžití chtějí. Problém je ale v tom, aby se nestalo, že si menšina bude pro sebe usurpovat podstatnou část parku, do které ostatní nebudou smět.

Situaci velmi přesně pochopil přítomný předseda klubu Aleš Pangrác, a to pomohlo nalézt řešení a cestu. Pan Pangrác místním vysvětlil, že spíše než jedno hotové hřiště pro zápasy, potřebuje klub rovnou plochu s dobrým povrchem pro občasný trénink techniky malých žáků. Ti při tréninku rozhodně celou plochu pro sebe nezaberou. A zbytek plochy může i v době jejich tréninku sloužit komukoliv z veřejnosti.

Našlo se řešení pro všechny

Potom se již cestou postupných kroků hlasováním podařilo nalézt obecně přijatelné řešení. Přítomní se shodli, že velkou zatravněnou, veřejně přístupnou a nezamykanou volnou plochu bez branek a lajnování, která umožní rekreační fotbal i příležitostný trénink, akceptují. Máme tak nyní před sebou výzvu: vybudovat veřejný park s plochou, která občas poslouží jak organizovaným fotbalistům, tak i po většinu času široké veřejnosti. Tak, jako to bývá běžné jinde ve světě.

Tím byl rozseknut hlavní problém parku. Řada místních pak ještě více než hodinu setrvala v diskuzi s architektem Josefem Faltejskem nad detaily projektu parku. Prostor znají, vědí, co by se hodilo, mají představu, jak a co odhlučnit zelení, kam naopak potřebují vidět, aby měli děti pod dohledem. Kde sázet a nebo nesázet stromy, aby jim časem nestínily, a nebo naopak, kde udělat klidovou zónu, aby park byl pro ně příjemné místo k procházkám a odpočinku. Řadu těchto námětů rádi při další realizaci parku použijeme a uvedeme v život.

Parkovat na úkor parku se nebude

Naopak náměty na rozšíření parkovacích ploch na úkor parku v tomto území dle platného územního plánu realizovat nelze. Nic to ale nemění na tom, že problém parkování existuje, víme o něm a zejména lidi na sídlišti velmi trápí. Řešit ho budeme muset. Zrovna tak zlepšení spojnice mezi Mozartovou a Želivského ulicí. Oboje však přesahuje rámec řešeného území a projektu.

Jak dál?

Co tedy bude následovat dál? Projektant doplní projekt o poznatky získané na setkání a na konci března podáme žádost o evropské peníze. Pokud naše žádost a projekt projdou, snad již napřesrok se dočkáme nového parku. Pokud ne, zopakujeme žádost v dalších kolech. Tak aby časem vznikl park, který poslouží především veřejnosti a občas i fotbalistům.

Fotbalisty nyní čeká nelehký úkol: napravit si u místních reputaci a dokázat jim, že zdaleka nejsou pouze usurpátoři volných ploch, že dokáží kultivovaně připravit sportovní vyžití mládeži, a hlavně, že soužití s lidmi různých věkových skupin a zaměření, je v blízkém sousedství možné. Dokázat, že to dokáží. Doufám, že se jim to podaří. Před námi na radnici je úkol největší - vytvořit podmínky, aby se celý záměr uskutečnil.

Lukáš Pleticha