Až rozkvetou krokusy

Příroda Jablonecka

Za pouhých pár minut dojdeme od konečné zastávky městského autobusu v Lukášově na pozoruhodné místo. Jedná se o nenápadnou louku, která bývala zejména v minulosti cílem pravidelných jarních vycházek mnoha Jablonečanů i Liberečanů. Louka totiž rozkvétala stovkami bílých i nafialovělých květů šafránu.

Dříve se mělo za to, že se jedná o šafrán Heuffelův, podle latinského názvu Crocus Heuffelianus, lidově známý jako krokus. V našem regionu je ve volné přírodě opravdovou vzácností. Vyskytuje se zejména v Karpatech, kde roste ve velkých společenstvech. O tom, jak se krokusy dostaly až do Lukášova, se odborníci odedávna dohadovali. Ve vlastivědě jabloneckého okresu z roku 1939 se například uvádí, že jde o pozůstatek doby poledové, kdy se až k nám rozšířila stepní flóra z východních oblastí. U nás se mělo jednat o jeho nejzápadněji položené naleziště. Aby to ale nebylo tak jednoduché, nejsou botanici v přesném určení zdejšího druhu zajedno. Píše se též o křížencích pocházejících z alpských oblastí, což se zdá být pravděpodobnější. Mohli ho sem přinést někteří z osídlenců a ti sem dříve z východu nepřicházeli.

Fenoménu neobvykle rozkvetlé louky si lidé samozřejmě povšimli již před desítkami let. Tehdy se jednalo o soukromé pozemky využívané jako pastviny a částečně i jako ovocný sad. Vlastníci pochopili, že se jedná o raritu a snažili se o ni dle svých znalostí pečovat. Současně trpěli, aby se sem přes jejich pozemky přicházeli podívat nadšení obdivovatelé. Laickou ochranu místních obyvatel tak území mělo již před více než sto dvaceti lety. Zmíněná vlastivěda ze třicátých let uvádí bez bližších informací i to, že o ochraně jednají státní orgány.

Krokusová louka Lukášov, 30, léta 20. stol., obrázek se otevře v novém okněV roce 1948 byla louka prohlášena Státní přírodní rezervací, koncem sedmdesátých let pak byla přeměněna na chráněné naleziště. V roce 1992 byl v souvislosti s novou legislativou znovu změněn její statut a od té doby se jedná o přírodní památku. Žádné předpisy však nezabránily tomu, aby šáfrány z louky postupně nemizely a nebylo jich čím dál méně. Hledaly se různé příčiny. Podezříváni byli nenechavci i divoká zvěř, ale hlavní důvod je zřejmě třeba hledat v zániku pravidelného obhospodařování. To způsobilo zarůstání louky a šíření druhů, které populaci šafránu postupně vytlačují. Aby se udržel luční charakter, je tato lokalita v posledních letech znovu pravidelně kosena.

A co na louce objevíme kromě šafránu? Rostou zde i druhy méně vzácné, jako je například sasanka hajní nebo prvosenka vyšší, čili petrklíč. Ve spodní části v blízkosti potoka najdeme blatouch bahenní. K ohroženým a proto chráněným druhům naproti tomu patří bledule jarní.

Až budete hledat cíl pro jarní vycházku, běžte se podívat do Lukášova. Můžete třeba srovnat starý obrázek s letošní skutečností. Zdržujte se ale jenom na cestách.

(os)

Vytvořeno 2.4.2008 10:47:58 | přečteno 5422x | Petr Vitvar