Cestou z českého vnitrozemí se do Jablonce nad Nisou kdysi jezdilo tramvají. A nemuselo se cestovat přes Liberec. Z vlaku stačilo vystoupit v Rychnově a přesednout stejně jako dnes na autobus. Bylo to možné v letech 1900 až 1965. Pojďme si toto období připomenout.

Jednokolejná trať končila v Rychnově před nádražní budovou. Vlevo, směrem na Jablonec, stávala výhybna a zděná čekárna. V roce 1959 pak byla vybudo­vána kolejová smyčka pro obracení souprav; její těleso ještě dnes využívají ke stej­nému účelu autobusy. Kdybychom při­jeli do roku 1950, spatřili bychom vpravo za ná­dražní budovou a sklady roz­sáhlé tramvajové překladiště. Pro překlá­dání zboží mezi náklad­ními tramvajemi a vlaky zde bylo několik úzkých kolejí, které se křížily se železničními, několik ramp, váha pro vážení tramvají s nákladem a dvoukolejná malá vozovna pro poštovní tramvaj, sněhový pluh či tramvajovou lokomotivu. Na ploše překladiště zbyly do dneška zá­klady sloupů trolejového vedení a opěrná zeď váhy.

Odjíždíme z Rychnova

Nastupme do přistavené tramvaje s vlekem, která se zvolna rozjíždí do Jablonce. Proje­deme Rychnovem do Pulečného, kde před prudkým levým obloukem stávala výhybna a za ní spe­diční stanice s odstavnou kolejí. Sem se sváželo mačkané sklo z driket z kraje pod Kopaninou. Jeho cesta do světa začala právě v tramvaji.

Pokračujeme lesním úsekem, uprostřed kterého byla výhybna dodnes patrná v podobě rozšířené silnice. Na kraji Kokonína míjíme koleje překladiště sloužícího místní plynárně. Část stání byla kryta střechou. Po ukončení nákladní dopravy sloužily koleje ještě dlouho pro odsta­vení nepoužívaných nákladních vozů. Kokonínem projíždíme již po pravé straně silnice a za­krátko se dostaneme do prudkých zatáček. Ta nejprudší měla i své jméno - „Kokonínská podkova“. Tramvaj tu opouštěla silnici a objížděla přilehlý domek, aby se na ni zase vrátila.

Ve Vrkoslavicích

K trati se připojí silnice od Maršovic a za další zastávkou projedeme kolem restaurace, která se dodnes honosí názvem „Na Výhybce“. Původní výhybna před hospůdkou však byla časem přemístěna o kus dál, před pomník zvaný Pyramida. Její polohu připomíná opět zastávkový záliv využívaný dosud autobusy. Za zatáčkou vystoupáme do Vrkoslavic, kde na rozvodí Baltu a Severního moře byl nejvyšší bod celé tramvajové sítě v Jab­lonci (a druhý nejvyšší v Čechách) - 598,95 m nad Jadranem.

Sjezd do města

Sjíždíme do města a mí­jíme nákladiště Vrkosla­vice s odstavnou kolejí v podobě výhybny. V úrovni pivovaru se pak po levé straně výhybkou odpojovala kolej překla­diště s budovou se třemi vjezdy. Ko­leje i objekt tu nalezneme ještě dnes. Vozovna je na první pohled malá, ale ve skuteč­nosti zde bylo od roku 1929 kryté stání pro nákladní tramvajové vozy. Z nich se vývěvou odsá­valo uhlí nebo ječmen a po ocelové lávce byl substrát dopravován přes ulici do pivovarského skladu.

Z dnešní „nové“ Pražské ulice odbočila pod stadionem tramvaj společně s komunikací do „staré“ Pražské, po mostě nad­jela železniční trať a pokračovala k remízy. Remíza byla na kolejovou síť napojena dvěma vjezdy, jedním ve směru od Rychnova, druhým od Janova. Mezi tě­mito kolejemi byla od roku 1925 výhybna. O tři roky později přibyla ještě kolej do Sadové, která ponejprv zajišťovala propo­jení s tratí od nádraží do Pasek a v letech 1955 až 1972 sloužila pro obracení tram­vají jedoucích do Liberce. Uprostřed vjezdu do re­mízy stojí dodnes objekt překla­diště i s rampami. Na vý­hybně v Pražské, dříve Vídeňské ulici, cestu ukončíme. Do Ja­nova se svezeme příště.

Výzva pamětníkům

Možná, že si někdo pamatuje polohy výhyben i v jiných místech, než je zde popsáno. Tram­vaje se v minulosti křižovaly na různých místech a výhybny byly budovány, posouvány a ru­šeny dle toho, jak se měnil interval spojů, četnost nákladní do­pravy i konstrukční rychlost vozidel.

Přestože je tato historie poměrně důkladně zmapována v archivech, a veřejnosti bude představena v připravované publikaci, uvítáme jakákoliv upřesnění či fotografie. Zvláště v době likvidace tramvají byla řada nepoužívaných kolejí často využita k odstavení zbytných, zejména nákladních, vozů.

Tomáš Krebs, Jindřich Berounský