Nadcházející jarní měsíce letošního roku se vyznačují hlavně dobrou viditelností všech planet, které můžeme na obloze spatřit neozbrojeným okem, tedy i bez dalekohledu. Ale začněme popořadě. Slunci nejbližší planeta Merkur je poměrně obtížně pozorovatelná, neboť se od naší mateřské hvězdy nevzdaluje příliš daleko ani na obloze. Dne 9. 4. bude od Slunce úhlově nejdále, a proto zhruba 14 dní okolo tohoto data budou ideální podmínky ke spatření planety nízko nad západním obzorem krátce po setmění.

Nad severozápadem nalezneme v dubnu rovněž planetu Venuši. Ta však bude nepřehlédnutelnou večernicí a díky vysoké jasnosti bude vidět již za soumraku. V květnu pak bude zářit vysoko na večerní obloze jako nejjasnější objekt. Snadno také identifikujeme Mars - načervenalou jasnou „hvězdu“ v souhvězdí Raka. V březnu, dubnu a květnu svítí na obloze téměř celou noc kromě jitra a je v ideální poloze pro pozorování. V polovině dubna prochází nad známou otevřenou hvězdokupou Jesličky. Již malým dalekohledem se stonásobným zvětšením můžeme na jeho povrchu spatřit polární čepičky z vodního ledu a zmrzlého CO₂ a také nejvýraznější albedové útvary - světlé a tmavé skvrnky, ve kterých někteří pozorovatelé na přelomu 19. a 20. stol. viděli slavné kanály. Ty považovali za dílo mimozemské civilizace.

Největší planeta sluneční soustavy Jupiter se nad obzorem objeví v dubnu před rozedněním a v květnu bude vidět na ranní obloze. Ideální podmínky k jeho pozorování pak budou v létě.

Naopak Saturn vychází krátce po setmění a na jarní obloze je téměř celou noc. Jeho ozdoba, populární prstenec, je bohužel v letošním roce téměř uzavřen a k jeho spatření je třeba výkonnějšího dalekohledu.

Poslední planetou, kterou lze vyhledat bez dalekohledu, ovšem pouze jako slabou „hvězdičku“ je Uran. V dubnu a v květnu se objeví nízko na ranní obloze. Podmínky nejlepší viditelnosti budou stejně jako u Neptunu až letos na podzim. Dne 13. 3. uplyne kulatých 80 let od objevu Pluta, ale Mezinárodní astronomická unie jej ze seznamu planet na svém kongresu v Praze v srpnu 2006 vyřadila.

Zájemcům o bližší seznámení s možností pozorování i dalších zajímavých úkazů, jako jsou např. přelety mezinárodní vesmírné stanice ISS, meteorické roje či další vesmírné objekty, doporučujeme navštívit pravidelná astronomická setkání v Klubu Na Rampě. Jablonečtí astronomové také příležitostně pořádají pozorování pro veřejnost hvězdářskými dalekohledy.

Zajímavou akci připravuje agentura Sundisk ve spolupráci s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR na sobotu 22. května v centru Jizerské oblasti tmavé oblohy - na Jizerce. Přes den bude k vidění spousta různých typů hvězdářských dalekohledů, výstavy fotografií, audiovizuální program pro děti. Probíhat budou přednášky zajímavých hostů v čele se známým popularizátorem vědy Jiřím Grygarem. Za jasného počasí se bude večer samozřejmě pozorovat velkými dalekohledy.

Aleš Majer