Na náš výlet bude pohodlnější se vydat vlastní dopravou. Pokud se někdo rozhodne pro cestu vlakem, musí si k trase připočítat dvakrát 4 km - tak daleko je to ze Chřibské na stejnojmennou železniční stanici.

Na náměstí malebného městečka se zastavíme u pamětní desky Tadeáše Haenkeho (1761 - 1817) umístěné na rodném domě cestovatele a botanika. V pralesích Jižní Ameriky objevil viktorii královskou, známou třeba z liberecké botanické zahrady. Z Chřibské nás povedou modré značky zpočátku po silnici, pak loukami a lesem. Cesta vystoupá do širokého sedla pod Studencem.

Tady se napojíme na červené značky, které nás brzy dovedou na vrchol Studence. Od roku 1888 zde stojí ocelová rozhledna, je tedy jen o rok mladší než naše blízká Slovanka. Podoba nespočívá jen ve vzhledu, ale také v osudu. Květen roku 1996 měl být termínem stržení zchátralé věže, o rok později se ji ale podařilo prohlásit za kulturní památku. Od roku 2007 pak probíhala její záchrana. Rozřezána na tři díly byla vrtulníkem snesena do údolí a tady opravena. Ke 120. výročí bylo naplánováno její znovuotevření. To se sice nestihlo, ale na jaře 2009 již stála obnovená věž opět na kopci Studenec (736 m). Slavnostní otevření 17 m vysoké rozhledny pak proběhlo 21. června.

Vrátíme se do sedla pod Studencem a po červených značkách pokračujeme k bývalému lomu na Zlatém vrchu. Těžbou čediče, zastavenou až v r. 1973, zde byly odhaleny unikátní, až 30 metrů vysoké sloupy (vyšší než na známější Panské skále).

Odtud se krátce vrátíme na rozcestí, kde stojí obnovený pomník připomínající zdejší bitvu za sedmileté války (1757) a pokračujeme k rozcestí u Křížového buku (občerstvení). Zde odbočíme na zeleně značenou stezku, která nás dovede zpět do Chřibské. Cestou nezapomeneme odbočit na znělcovou kupu Chřibského vrchu (621 m), odkud se nabízejí částečné výhledy na okolní hornatinu. Ve zdejších lesích CHKO Lužické hory máme naději zahlédnout kamzíky, kteří zde byli vysazeni počátkem 20. století.

Doporučené mapy: KČT č. 12 - Národní parky České a Saské Švýcarsko, a č. 13 - Českosaské Švýcarsko a Šluknovsko, obě 1 : 50 000.

(os)