Málokdo z jabloneckých usedlíků nezná od svých babiček typické zelené sklo zvané jade. Většinou se jedná o výrobky z kolekce vyráběné od třicátých let dvacátého století pod jménem Ingrid. Kolekce se ve své době stala jabloneckým fenoménem.

Ingrid se narodila v roce 1930 sklářskému podnikateli Henry Güntheru Schlevogtovi (1904 - 1984) a jeho ženě Charlotte, rozené Hoffmannové (1903 - 1930). Firma Curt Schlevogt, kterou Henry řídil, dosáhla mezinárodního úspěchu díky skleněné kolekci, která byla poprvé představena na lipském jarním veletrhu v roce 1934. Nazvána byla právě po malé Ingrid. Brzy po svém uvedení na trh se kolekce stala světově oblíbenou, nejvíce pak v USA. Její úspěch byl založen na vynikajícím designu za rozumnou cenu, která byla umožněna lisováním do kovových forem. Přesto měly výrobky luxusní charakter, který jim dodávalo pečlivé ruční broušení a citlivé dokončení (leptání, matování, leštění, kombinace s kovy). Návrhy výrobků tvořili z velké míry renomovaní výtvarníci domácí i zahraniční (např. Vally Wieselthier či z domácích Artur Plewa), kteří za majitelem přijížděli i do Jablonce. Průčelí Schlevogtova domu v Liberecké ulici 20 (dnes lékárna) zdobila vlajka USA, neboť Henry byl hrdý na svoje americké občanství, které získal ve dvacátých letech během pobytu v USA.

Henry kolekci Ingrid neustále rozvíjel, až obsahovala začátkem čtyřicátých let přes tisíc vzorů. Podle odborníků se jednalo o ojedinělý fenomén, protože tak širokou spoluprací s významnými výtvarníky se nemohl pochlubit žádný československý sklářský podnik. Firma fungovala i během války.

Po válce lidový soud odsoudil Henryho na základě smyšleného obvinění na pět let nucených prací. Po třech letech byl rozsudek prohlášen za neplatný a Schlevogt byl v létě 1948 vypovězen do Rakouska. Ještě téhož roku na podzim odešel do Francie, kde uplatnil své sklářské zkušenosti v krachující sklárně v Normandii. Později založil svou vlastní sklárnu, která se časem přeorientovala z výroby na dovoz sklářských produktů do Francie a patřila mezi nejvýznamnější v oboru. Obnovit kolekci Ingrid v zahraničí se mu ale již nepodařilo.

Ingrid odešla z Jablonce v roce 1945 k příbuzným do západní zóny a později s rodinou do Francie. Vystudovala na pařížské Sorbonně cizí jazyky. Stala se tlumočnicí, později pracovala ve firmě, která do Francie dovážela sklo z Německa a severských zemí. Přestože se provdala, ponechala si příjmení Schlevogt, a to právě pro jeho renomé mezi sklářskými odborníky.

Do Jablonce se znovu podívala až v roce 1995, tedy po rovných padesáti letech. V roce 2007 byla při příležitosti mezinárodního setkání Pressglas-Korrespondenz v Jablonci nad Nisou přijata starostou našeho města. Ingrid se kromě spolupráce s Muzeem skla a bižuterie v Jablonci n. N. a s řadou mezinárodních sběratelů tohoto „českého“ skla zasazuje osobním příkladem i za odpuštění a smíření historických bolestí v zájmu budoucnosti.

(bt)

Další informace

• Let skleněného racka (článek z časopisu Art & Antiques, květen 2006)
• Osudové sklo (článek z letní přílohy Umění žít časopisu Art & Antiques, červenec 2007)
• Ingrid - víc než jen značka, Petr Nový (časopis Kalmanach 2007-2008, str. 82-89)