Přehrada včera a dnes

Stovky lidí procházejí denně kolem jablonecké přehrady. Chodí tudy domů, do práce nebo do školy, za sportem či jen tak na oblíbenou procházku. V létě na březích posedávají rybáři, hladinu křižují vyznavači vodních sportů, ale hlavně - za příznivých dnů tady lidé tráví své volné chvíle na slunci a ve vodě ...

Rodiče s dětmi se chodí dívat na divoké kachny i labutě a z hráze sledují hemžící se kapry. Ale i v zimě zde bývá živo, hlavně když hladina zamrzne a dá se na ní bruslit. Přehradu dnes vnímáme jako přirozenou součást našeho města a každodenního života. Sotva se zamýšlíme nad tím, že tady vlastně není odedávna. Před dvěma lety jsme v měsíčníku vzpomněli stého výročí položení základního kamene ke stavbě hráze. Připomeňme si ve stručnosti, co tomu předcházelo a co následovalo.

Proč byla postavena

Dnes už je poměrně dobře známo, že většina přehrad v Jizerských horách vznikla v souvislosti s ničivými povodněmi, které sužovaly nejen obyvatelstvo žijící v podhůří, ale i níž při řekách odvádějících vodu z hor. Poslední kapkou, která přiměla zástupce ohrožovaných okresů, měst a obcí, vlivné podnikatele i vlastníky pozemků k jednání, se stala rozsáhlá povodeň z konce července roku 1897. Během dvou dnů došlo vlivem neobyčejně vydatných srážek k záplavám, jejichž rozsah a následky dosud neměly obdobu.

Dne 7. ledna roku 1900 bylo v Liberci založeno „Vodní družstvo pro regulaci vodních toků a stavbu přehrad v povodí Zhořelecké Nisy . Cíl, který si družstvo předsevzalo, vyplývá z jeho názvu. V Jizerských horách, nebo spíš pod nimi, mělo být postaveno celkem šest přehrad a mezi nimi byla i přehrada na okraji Jablonce. Realizováno jich bylo nakonec pět, přičemž vodní nádrž na Mšenském potoku byla poslední z nich.

Lidé přehradu nechtěli

Jednání o stavbě přehrady ve Mšeně byla zahájena v roce 1901. Proč byl tedy základní kámen hráze položen až o pět let později? Na průtazích se podepsaly hlavně protesty obyvatel Mšena. Proti stavbě se postavili především vlastníci nemovitostí, které měly zmizet pod vodou. Občané sepisovali petice, na pomoc si vzali advokáta. Protestní dopisy posílali na všechny strany a nakonec se obrátili s prosbou o pomoc i na samotného císaře Františka Josefa I., jenž shodou okolností navštívil 24. června 1906 Mšeno. Všechno ale bylo marné a stavba tedy mohla konečně začít.

Vymyslel to Otto Intze

Původně měla přehrada stát na Bílé Nise nad jabloneckým Brandlem. To by ovšem bývalo mělo za následek zaplavení značné části Rýnovic. S originálním řešením proto přišel tajný rada Otto Intze z Cách, evropský odborník, který zde pomáhal řešit celou soustavu. Intze navrhl, aby byla přehrada postavena na Mšenském potoku. Ten se sice nejevil jako ideální, neboť údolí bylo otevřené a potok nebyl dostatečně vodnatý, a proto ani z hlediska záplav tak nebezpečný, jako Bílá či Lučanská Nisa. Vše vyřešil pomocí dvou štol, které obě Nisy s nádrží propojily. Navrhl i vybudování boční hráze, která uzavřela nádrž na západní straně.

Průběh a dokončení stavby

K výběrovému řízení se přihlásilo 17 firem a z nich byla počátkem února 1906 vybrána pražská firma Franz Schön a synové, která nabídla nejnižší cenu. Hned v dubnu se začalo s těžbou stavebního kamene v Loučné a jen o pár dnů později bylo započato s výkopy základů pro hráz. Dne 5. září téhož roku byl položen základní kámen hlavní hráze a pak již následovalo zdění. Z loučenského lomu bylo na staveniště dopraveno pomocí staveništního vláčku 40 tisíc m3 kamene.

Na podzim roku 1909 byla hotova nejen hlavní hráz, ale i boční násep, dokončené byly i přechodové hráze oddělující jednotlivé části nádrže. Souběžně s těmito stavbami probíhala i náročná ražba zmíněných štol. Razily se ze dvou stran, pracovalo se ve dne v noci. Kratší pasecký přivaděč byl proražen již v říjnu 1908, v lednu 1910 pak i loučenský.

Mšenský potok byl přehrazen 425 m dlouhou hrází, jejíž výška od paty ke koruně činí 15,8 m. Nádrž je schopna zadržet 2,78 milionů m3 vody.

Jablonecká přehrada samozřejmě ani dnes neztratila svůj prvotní vodohospodářský význam. V očích veřejnosti je však čím dál tím více vnímána jako místo příměstské rekreace, sportu a odpočinku.

Vytvořeno 29.2.2008 11:56:23 | přečteno 5688x | Petr Vitvar