Václav Poláček

Představujeme osobnosti a rodáky

Rodák ze Skramouše, malé vesničky mezi Mladou Boleslaví a Mělníkem, absolvent obchodní akademie, se s Jabloncem seznámil jako maturant a dorostenecký mistr republiky v běhu na 1000 metrů z vrcholu rozhledny na Černé studnici, kde byl se školou na výletě. Kopce okolo mu učarovaly natolik, že se rozhodl prožít tu život. A tak dva dny po maturitě vystoupil na dnešním Mírovém náměstí z tramvaje a zeptal se na místo v nejbližší firmě, jíž byla Jablonecká krystalerie. Tak se stal Jablonečákem.

Vždycky jste byl aktivním sportovcem?

Měl jsem rád všechny sporty dosažitelné pro vesnického kluka. Fandil jsem fotbalové Slavii, v hokeji mě uchvátil slavný útok LTC Praha Roziňák, Zábrodský, Konopásek a v atletice byl mým idolem mladoboleslavský Franta Fiedler, mistr republiky ve skoku vysokém a v desetiboji. Jako patnáctiletý jsem založil SK Skramouš, organizoval utkání v kopané, hokeji a atletice s okolními vesnicemi. A těmto sportům jsem byl věrný až do konce studií. V Jablonci jsem pak kromě atletiky byl čtyři roky i hrajícím předsedou hokejového oddílu. Ale moc jsem toužil dostat se do ATK Praha (dnešní Dukla) mezi nejlepší atlety - manžele Zátopkovy, Skoblu, Jungwirtha, Fikejze, Kováře… A to se mi povedlo v letech 1952 - 1953. Tehdy jsem na mistrovství ČSR získal medaili v běhu na 800 m, se štafetou jsem se stal mistrem republiky na 4 — 1500 m a na 4 — 880 yardů jsme vytvořili se štafetou světový rekord.

Vaše jméno je úzce spjato s jabloneckou atletikou, o níž se mluví od roku 1947. Oddíl vznikl o dva roky později a vy jste byl jeho předsedou od roku 1964 nepřetržitě 37 let.

Závodil jsem, vedl dorost, družstvo mužů. Jako předseda jsem chtěl dostat oddíl mezi nejlepší v republice, a tak jsem usiloval o stále vyšší počet a výkonnost závodníků. K tomu byli potřeba dobří trenéři, funkcionáři i rozhodčí. Naši závodníci tehdy vybojovali přes 350 titulů mistra republiky, absolvovali na 2500 reprezentačních startů, na ME získali 15 medailí. Mistry Evropy jsou M. Karbanová, V. Nožičková a K. Kolář - držitel světového rekordu. Mistry světa se stali J. Železný, Z. Hejnová (juniorka), I. Ullsperger a A. Hadinger (veteráni). Na Střelnici bylo 65 mistrovství republiky a 135 mezinárodních mítinků. V hale vznikly čtyři světové rekordy, přičemž ten H. Fibingerové ve vrhu koulí - 22,50 m, nebyl dosud překonán! I nadále se snažím získávat pro oddíl finance a propagovat ho. Jako místopředseda Krajského sdružení ČSTV organizuji třeba Trojboj všestrannosti pro děti od 6 do 11 let.

Srnčí důl a atletická hala byly ve své době republikovým fenoménem. Jak vzpomínáte na dobu jejich vzniku?

To byla nejpopulárnější éra místní atletiky. Impulsem pro stavbu haly bylo velké množství sněhu v zimě 1964. Fotbalisté ho odklízeli ze hřiště na atletickou dráhu, kde až čtyřmetrové haldy roztávaly do konce května. Atleti tak nemohli pět měsíců trénovat. Dohady mezi atlety a fotbalisty o času tréninků na dráze, o házení oštěpu a disku mě zase přivedly na myšlenku vytvořit blízko Střelnice areál pro trénink atletických disciplin. Prostory jsem získal bezúplatným převodem od lesů a náklady na vybudování byly nulové - postavili jsme ho brigádnicky. Rozšířili jsme také dráhu na šest pruhů, položili tartan, postavili hotely Sport. Trénovali zde jak naši atleti, tak z Evropy i zámoří. Přirozeně tak vznikly mezinárodní závody Jablonecká hala a Mladý LIAZ.

V čem je základní rozdíl mezi sportem v letech sedmdesátých a dnes?

Dříve šlo o ideály, o touhu po sportu, po mezinárodních kontaktech, po cestování. Dnes jde většinou o peníze. Tehdy jsme sháněli peníze, abychom mohli sportovat. Dnes se často sportuje, aby si funkcionáři a trenéři vydělali peníze.

Co říkáte novému atletickému oddílu ve městě?

Založení oddílu AC Jablonec je právě tím případem, jak dobří trenéři ztratili zájem o atletiku i o mládež. Nejdříve jako vedoucí členové výboru oddíl TJ LIAZ poškodili a nyní v touze po penězích přistoupili k jeho rozbití.

(fr)

Vytvořeno 28.1.2010 14:33:05 | přečteno 2924x | Petr Vitvar