Příprava

Jedním ze strategických dokumentů města je i rozpočtový výhled. Od roku 2005 je jeho zpracování povinností. Ten, stejně jako rozpočet, vychází ze zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a slouží pro střednědobé finanční plánování. Podkladem k jeho sestavení jsou zejména uzavřené smluvní vztahy a přijaté závazky. Aby byl výhled reálný, není možné nadhodnocovat příjmy a podhodnocovat výdaje příštích let. V prvním případě je důležité odhadnout vývoj daňových příjmů na základě rozpočtového určení daní a vývoj vlastních příjmů z poskytovaných služeb, z pronájmu či jednorázově z prodeje majetku města. Je možné sem zapojit i dotace, ovšem jen ty, které už jsou reálné. Ve výdajích je nutné zakotvit povinné platby například za veřejné osvětlení nebo svoz odpadků, výkon státní správy, závazky plynoucí z uzavřených smluv, splátky a úroky z úvěrů a půjček. Je třeba počítat také s výdaji na péči o městský majetek, na již započaté investice a s příspěvky na provoz městem zřizovaných či založených organizací. Až pak je možné zařadit také investice nové.

Je to plán

Rozpočet obce je roční finanční plán jejího hospodaření. Kromě finančního výhledu se řídí také údaji z rozpisu státního rozpočtu a dalších veřejných rozpočtů, k nimž má obec finanční vztah. V případě Jablonce je to kupříkladu rozpočet Libereckého kraje.

Rozpočet se zpravidla stanovuje jako vyrovnaný, schválen však může být i jako přebytkový nebo schodkový. To však jen v tom případě, že schodek bude možné dorovnat buď přebytky z let minulých, půjčkou, úvěrem či prodejem vlastních dluhopisů nebo finančních aktiv.

Příjmy rozpočtu nelze dorovnat dotacemi, pokud už nejsou jisté. Jinak řečeno, město nikdy nemůže utratit víc, než kolik dostane, má našetřeno nebo si může vypůjčit. Jablonecký rozpočet roku 2009 i 2010 byl schválen jako schodkový a tento schodek byl hrazen z přebytků minulých let a z úvěru.

Provizorium není chyba

Pokud nový rozpočet obce není schválen před 1. lednem následujícího roku, platí v obci rozpočtové provizorium, které zastupitelé schvalují vždy na posledním prosincovém jednání. To je i případ Jablonce nad Nisou, který možnost provizoria používá už léta a rozpočet je schvalován vždy v lednu. V období provizoria pak město hradí pouze výdaje spojené s činností státní správy, smluvní závazky, příspěvky na provoz městem zřízených organizací a výdaje na běžný chod úřadu a města. Tyto výdaje odpovídají zhruba jedné dvanáctině předpokládaných výdajů předchozího roku. Po schválení nového rozpočtu se příjmy a výdaje z období provizoria stávají jeho součástí.

Zastupitelé mohou schválit změny

Během roku je však možné i schválený rozpočet z některých důvodů upravit, a to rozpočtovými změnami. Důvodem ke změně může být například zřízení nové městské organizace nebo naopak její zrušení, změny v legislativě ovlivňující finanční hospodaření, jakými jsou třeba změny DPH. Dalším důvodem ale může být i nerealizovaná plánovaná investiční akce, nenadálé zvýšení plateb za energie nebo nižší plnění daňových příjmů, jako tomu bylo třeba v minulém roce.

Výsledek svého hospodaření město předkládá zastupitelům i občanům v závěrečném účtu, a to zpravidla v červnu následujícího roku. Jeho součástí je i vyúčtování finančních vztahů k rozpočtu státnímu, krajskému, státnímu a národnímu fondu a podobně. Objeví se zde i vypořádání dotací a vrácení nevyčerpaných prostředků jejich poskytovatelům.

(fr)

S použitím publikace Jiřího Lorence a Jany Kašpárkové „Rozpočtová skladba pro územní samosprávné celky“.