Současná lyžařská turistika v Jizerských horách je kompromisem mezi jízdou po upravených, leč hojně navštěvovaných běžeckých tratích a případnými odbočkami z nich. Tomu jsme přizpůsobili i náš únorový tip.
Z Horního Maxova (konečná MHD) půjdeme krátce po silnici, ale brzy připneme běžky. Stopa nás povede vzhůru doprava. V sedélku Maxovského hřebene odbočíme znovu doprava, projedeme lesem a kolem skiareálu Severák se dostaneme do Hrabětic. K Josefodolské přehradě navrhujeme použít delší, ale hezčí variantu okolo bývalé Jablonecké chaty (dnes soukromý objekt). Odtud následuje příjemný sjezd k břehům této největší zdejší přehrady. Přejedeme obě části hráze (z let 1976 - 1982) a pokračujeme do Kristiánova.

Další část našeho výletu sleduje lyžařskou magistrálu, která až na Rozmezí (3,5 km) převážně stoupá. Za Rozmezím již vpravo zahlédneme kiosek Na Knajpě, kde se můžeme občerstvit před obtížným stoupáním na vrchol Jizery. Z křižovatky Na Knajpě sjíždíme asi 1,5 km směrem ke Smědavě, pak ale z magistrály odbočíme doprava. Stoupání k vrcholu je stále strmější, v závěru bude možná třeba i odepnout lyže. Na vrcholové skalisko vylezeme po krátkých žebřících, pomůže nám i zábradlí.

Nejkrásnější dny na Jizeře jsou za zimní teplotní inverze. Vrchol zpravidla vyčnívá z oblaků, nad nimiž se zvedají i Krkonoše, Ještědský hřeben, vrcholy Lužických hor a samozřejmě nejvyšší hory Jizerek. Avšak i nejkrásnější okamžiky mají svůj konec a my musíme pomýšlet na návrat.

Možností je jistě řada. Zde navrhujeme méně obvyklou variantu, a to kolem bývalé hájovny Peklo. Nejprve ale musíme opět sestoupit na Štolpišskou silnici a po ní dojet znovu ke kiosku Na Knajpě. Na další křižovatce (0,3 km) odbočíme doleva a příjemně dlouhým sjezdem klesneme na rozcestí červených a modrých značek. Až k bývalé pekelské hájovně (dnes pohostinství) bývá dobře upravená stopa. Pro sestup k nádraží v Josefově Dole navrhujeme využít silničku. Cestou tak můžeme navštívit ještě vyhlídku v Pekle.

Doporučujeme mapu Jizerských hor 1 : 25 000 z roku 2007.

(os)